Stručně: Paragraf 24 zákona č. 121/1948 Sb. stanoví, že soud nebo okresní národní výbor může v určitých případech rozhodnout, že fyzická nebo právnická osoba, v jejímž zastoupení byl spáchán trestný čin podle § 23, ručí společně a nerozdílně za peněžitý trest uložený zaměstnanci, zmocněnci, zástupci nebo jinému orgánu.
§ 24
(1) Ukládá-li soud nebo okresní národní výbor trest na penězích zaměstnanci, zmocněnci, zástupci nebo jinému orgánu fysické nebo právnické osoby, při jejímž zastoupení byl čin trestný podle § 23 spáchán, může vysloviti, že tato osoba ručí za uložený trest na penězích rukou společnou a nerozdílnou.
(2) Tato osoba musí býti, je-li soudu (okresnímu národnímu výboru) známa, obeslána k jednání v první stolici a je oprávněna přednésti skutkové okolnosti, jež mohou mít význam pro posouzení věci, a činiti návrhy.
(3) Výrok o ručení třeba pojmouti do rozsudku (trestního nálezu) a osoba tímto výrokem postižená má právo bráti jej v odpor odvoláním. V řízení pro soudně trestný čin může se veřejný žalobce odvolati také tehdy, když takový výrok nebyl učiněn. O odvolání proti takovému výroku platí totéž, co o odvolání proti výroku o trestu.
(4) Tresty na penězích se dobývají na osobě, jíž bylo ručení uloženo, podle všeobecných ustanovení platných o trestech na penězích.
Paragraf 24 zákona č. 121/1948 Sb. stanoví, že soud nebo okresní národní výbor může v určitých případech rozhodnout, že fyzická nebo právnická osoba, v jejímž zastoupení byl spáchán trestný čin podle § 23, ručí společně a nerozdílně za peněžitý trest uložený zaměstnanci, zmocněnci, zástupci nebo jinému orgánu.
Co to znamená v praxi
Pokud zaměstnanec nebo jiný zástupce spáchá trestný čin související se znárodněním (podle § 23), může být za jeho peněžitý trest odpovědná i společnost nebo osoba, pro kterou pracoval.
Tato odpovědnost je „společná a nerozdílná“, což znamená, že věřitel (stát) může požadovat celou částku trestu od kteréhokoli z ručitelů, dokud není celá částka uhrazena.
Osoba, které hrozí ručení, musí být předvolána k jednání a má právo se k věci vyjádřit a navrhovat důkazy.
Rozhodnutí o ručení musí být součástí rozsudku nebo trestního nálezu a lze se proti němu odvolat.
Na co si dát pozor
Rozhodnutí o ručení musí být výslovně uvedeno v rozsudku nebo trestním nálezu.
Proti výroku o ručení je možné podat odvolání, a to za stejných podmínek jako proti výroku o trestu.
Tresty na penězích vymáhané na ručící osobě se řídí obecnými předpisy pro vymáhání peněžitých trestů.
Hlídat změny § 24 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.