§ 11 Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky o lidových školách jazyků, jazykových školách a státních jazykových zkouškách – Společná ustanovení o státních jazykových zkouškách
Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky o lidových školách jazyků, jazykových školách a státních jazykových zkouškách · 121/1988 Sb. · § 11 · Školství a vzdělávání
Stručně: Paragraf 11 vyhlášky 121/1988 Sb. stanovuje, že státní jazykové zkoušky se skládají z písemné a ústní části, určuje způsob jejich hodnocení a podmínky pro celkové prospění či neprospění.
§ 11 Společná ustanovení o státních jazykových zkouškách
(1) Státní jazykové zkoušky se skládají z části písemné (kolektivní) a části ústní (individuální). Témata písemných částí státních jazykových zkoušek stanoví ředitel jazykové školy.
(2) Výsledek písemných i ústních částí státních jazykových zkoušek (a jejich dílčích složek) se stanoví stupni: 1 - výborně, 2 - velmi dobře, 3 - dobře, 4 - nevyhověl(a).
(3) Kandidát, který při písemné části státní jazykové zkoušky nevyhověl, nemůže konat ústní část státní jazykové zkoušky.
(4) Celkový výsledek státních jazykových zkoušek, který se stanoví podle výsledků písemné a ústní části státní jazykové zkoušky, se hodnotí stupni:
prospěl s vyznamenáním, prospěl velmi dobře, prospěl, neprospěl.
(5) Kandidát
a) prospěl s vyznamenáním, jestliže při písemné i ústní části státní jazykové zkoušky byl hodnocen stupněm 1 - výborně;
b) prospěl velmi dobře, jestliže nebyl hodnocen stupněm „prospěl s vyznamenáním“ a při písemné i ústní části státní jazykové zkoušky nebyl hodnocen hůře než stupněm 2 - velmi dobře;
c) prospěl, jestliže nebyl hodnocen stupni „prospěl s vyznamenáním“ ani „prospěl velmi dobře“ a při písemné i ústní části státní jazykové zkoušky nebyl hodnocen hůře než stupněm 3 - dobře;
d) neprospěl, jestliže při ústní části státní jazykové zkoušky byl hodnocen stupněm 4 - nevyhověl.
(6) Vysvědčení o vykonané státní jazykové zkoušce se opatří kulatým razítkem jazykové školy a podepíší jej předseda komise pro státní jazykové zkoušky a ředitel jazykové školy.
(7) Kandidátovi, který u státní jazykové zkoušky neprospěl, může komise pro státní jazykové zkoušky povolit za podmínek uvedených ve zkušebním řádu pro státní jazykové zkoušky na jazykových školách její opakování. Opakuje-li kandidát státní jazykovou zkoušku, zaplatí příslušnou úhradu (§ 9 odst. 3).
(8) Podrobnosti o obsahu, rozsahu a hodnocení státních jazykových zkoušek stanoví zkušební řád pro státní jazykové zkoušky na jazykových školách uvedený v příloze této vyhlášky.
Oddíl 4
Paragraf 11 vyhlášky 121/1988 Sb. stanovuje, že státní jazykové zkoušky se skládají z písemné a ústní části, určuje způsob jejich hodnocení a podmínky pro celkové prospění či neprospění.
Co to znamená v praxi
Státní jazyková zkouška má vždy dvě části: písemnou (společnou pro více lidí) a ústní (individuální).
Pokud neuspějete u písemné části zkoušky, nemůžete pokračovat k ústní části.
Výsledky jednotlivých částí se hodnotí stupni 1 (výborně), 2 (velmi dobře), 3 (dobře) a 4 (nevyhověl/a).
Celkový výsledek zkoušky může být "prospěl s vyznamenáním", "prospěl velmi dobře", "prospěl" nebo "neprospěl".
Pokud u zkoušky neprospějete, můžete ji opakovat, ale musíte znovu zaplatit poplatek (viz § 9 odst. 3).
Příklad
Studentka Jana skládá státní jazykovou zkoušku. Nejprve píše písemnou část. Pokud by u ní dostala stupeň 4 (nevyhověla), nemohla by jít k ústní části a celá zkouška by pro ni skončila neúspěchem. Pokud by u písemné části uspěla, pokračovala by k ústní části. Jestliže by u obou částí dostala stupeň 1 (výborně), celkový výsledek by byl "prospěla s vyznamenáním".
Na co si dát pozor
Neprospění u písemné části automaticky znamená neúspěch u celé zkoušky.
Opakování zkoušky je možné, ale je zpoplatněno.
Podrobnosti o obsahu a hodnocení zkoušek jsou uvedeny ve zkušebním řádu, který je přílohou této vyhlášky.