Stručně: Paragraf 7 zákona 123/1948 umožňuje národnímu podniku, do kterého byl začleněn znárodněný podnik, požádat soud o úpravu uspokojení dluhů, pokud je znárodněný podnik předlužen, a to do výše jeho aktiv.
§ 7
(1) Jsou-li znárodněný podnik nebo jiná začleněná majetková podstata ke dni převzetí předluženy, může národní podnik požádati soud, aby do výše obecné ceny aktiv předluženého podniku nebo předlužené podstaty ke dni převzetí upravil uspokojení závazků, patřících k tomuto podniku nebo k této podstatě, a určil jejich splatnost, přihlížeje k hospodářským možnostem národního podniku.
(2) Věřitelé jsou povinni na vyzvání soudu vyhláškou v Úředním listě ve lhůtě stanovené soudem přihlásiti své nároky k řízení o návrhu podle odstavce 1; neučiní-li tak, jejich nároky proti národnímu podniku zanikají.
(3) Úprava podle odstavce 1 se provede takto:
a) nedotčeny zůstávají závazky vyplývající z nároků věřitelů na vyloučení věcí z podstaty znárodněného podniku nebo jiné začleněné majetkové podstaty, pokud takovéto nároky nezanikly znárodněním;
b) nedotčeny zůstávají též závazky, vyplývající z nároků věřitelů, majících právo na oddělené uspokojení z určité věci, pokud jsou kryty hodnotou této věci;
c) ostatní závazky, které podle pořadí jim příslušejícího [písm. d)] nebudou plně kryty rozdílem mezi obecnou cenou aktiv znárodněného podniku nebo jiné začleněné majetkové podstaty a hodnotou závazků, které podle ustanovení písm. a) a b) zůstanou nedotčeny, se uspokojí poměrně. Za takovéto závazky se pokládají také závazky uvedené pod písm. b), které nejsou kryty způsobem tam uvedeným;
d) závazky, na něž se vztahují ustanovení písm. c), se zařazují podle pořadí do čtyř tříd. Do prvé třídy náležejí náklady řízení, do druhé až čtvrté třídy náležejí závazky, které podle obdoby konkursního řízení náležejí do prvé až třetí třídy. Závazky téže třídy mají mezi sebou stejné pořadí.
(4) Pokud závazky podle pořadí jim příslušejícího nebudou uspokojeny úpravou podle odstavce 3, nepůsobí proti národnímu podniku. Úprava závazků podle odstavce 3 působí toliko proti národnímu podniku.
(5) Zákonem budou vydány podrobné předpisy o příslušnosti soudní, o řízení podle předchozích odstavců, o jeho účincích na promlčení pohledávek, na spory, na exekuční a konkursní řízení a na právo na oddělené uspokojení a o způsobu, jak se zjišťují nároky věřitelů.
Paragraf 7 zákona 123/1948 umožňuje národnímu podniku, do kterého byl začleněn znárodněný podnik, požádat soud o úpravu uspokojení dluhů, pokud je znárodněný podnik předlužen, a to do výše jeho aktiv.
Co to znamená v praxi
Pokud znárodněný podnik, který přebírá národní podnik, má více dluhů než majetku (je předlužen), může národní podnik požádat soud o snížení a úpravu splatnosti těchto dluhů.
Soud při úpravě dluhů zohlední ekonomické možnosti národního podniku a určí, jak se mají dluhy uspokojit.
Věřitelé, kteří nepřihlásí své nároky soudu ve stanovené lhůtě, přijdou o své pohledávky vůči národnímu podniku.
Některé typy závazků (např. práva na vyloučení věcí z podstaty nebo práva na oddělené uspokojení z konkrétní věci, pokud jsou kryty její hodnotou) zůstávají nedotčeny. Ostatní závazky se uspokojují poměrně podle stanoveného pořadí tříd.
Na co si dát pozor
Věřitelé musí aktivně přihlásit své nároky soudu, jinak jejich pohledávky zanikají.
Úprava závazků provedená soudem platí pouze vůči národnímu podniku, nikoli vůči původnímu dlužníkovi.
Závazky, které nebudou uspokojeny podle soudní úpravy, nepůsobí proti národnímu podniku.
Hlídat změny § 7 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.