§ 9 Vyhláška o požadavcích na pohonné hmoty, o způsobu sledování a monitorování složení a jakosti pohonných hmot a o jejich evidenci (vyhláška o jakosti a evidenci pohonných hmot) – Doložka vzájemného uznávání
Vyhláška o požadavcích na pohonné hmoty, o způsobu sledování a monitorování složení a jakosti pohonných hmot a o jejich evidenci (vyhláška o jakosti a evidenci pohonných hmot) · 133/2010 Sb. · § 9 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 9 vyhlášky 133/2010 stanoví, že pokud vyhláška klade na pohonné hmoty přísnější požadavky než předpisy EU, tyto přísnější požadavky se neuplatní na pohonné hmoty vyrobené nebo uvedené na trh v EU, Turecku nebo státech EHP, pokud splňují tamní předpisy a zajišťují srovnatelnou ochranu.
§ 9 Doložka vzájemného uznávání
Pokud tato vyhláška stanoví požadavky, které nepřejímají požadavky stanovené příslušnými předpisy práva Evropské unie, neuplatní se tyto požadavky na pohonné hmoty, které byly vyrobeny nebo uvedeny na trh v některém členském státě Evropské unie nebo Turecku anebo byly vyrobeny v některém ze států Evropského sdružení volného obchodu, který je současně smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, v souladu s jejich právními předpisy, za předpokladu, že je zaručena míra ochrany oprávněného zájmu odpovídající míře, jejíž dosažení sleduje tato vyhláška.
Paragraf 9 vyhlášky 133/2010 stanoví, že pokud vyhláška klade na pohonné hmoty přísnější požadavky než předpisy EU, tyto přísnější požadavky se neuplatní na pohonné hmoty vyrobené nebo uvedené na trh v EU, Turecku nebo státech EHP, pokud splňují tamní předpisy a zajišťují srovnatelnou ochranu.
Co to znamená v praxi
Pohonné hmoty z EU, Turecka nebo EHP, které splňují tamní předpisy, mohou být v ČR prodávány, i když nesplňují některé specifické české požadavky, pokud je míra ochrany srovnatelná.
Česká republika nesmí bránit prodeji takových pohonných hmot, pokud splňují podmínky vzájemného uznávání.
Na co si dát pozor
Podmínkou je, že pohonné hmoty musí být vyrobeny nebo uvedeny na trh v souladu s právními předpisy daného členského státu EU, Turecka nebo státu EHP.
Musí být zaručena míra ochrany, která je srovnatelná s ochranou, kterou sleduje česká vyhláška.