§ 1 Zákon o rozdělení pozůstalostí se zemědělskými podniky a o zamezení drobení zemědělské půdy – Rozdělení pozůstalostí se zemědělskými podniky.
Zákon o rozdělení pozůstalostí se zemědělskými podniky a o zamezení drobení zemědělské půdy · 139/1947 Sb. · § 1 · Životní prostředí a zemědělství
Stručně: Paragraf 1 zákona 139/1947 stanovuje podmínky, za nichž je možné rozdělit zemědělský podnik v rámci dědictví, přičemž klade důraz na zachování minimální výměry jednotlivých částí podniku podle typu zemědělské oblasti.
§ 1 Rozdělení pozůstalostí se zemědělskými podniky.
(1) Při rozdělení pozůstalosti lze děliti zemědělský podnik, jen pokud výměra jednotlivých reálných dílů (souborů pozemků), které dělením zemědělského podniku vzniknou, nečiní:
a) v oblasti řepařské méně než 5 ha,
b) v oblasti obilnářské méně než 8 ha,
c) v oblasti bramborářské méně než 10 ha,
d) v oblasti pastvinářské a pícninářské méně než 15 ha (nadále jen „nejmenší přípustná výměra“).
(2) Neodpovídá-li bonita převážné části pozemků zemědělského podniku bonitě dotčené výrobní oblasti, nebo leží-li podnik v různých výrobních oblastech, vysloví pozůstalostní soud, vyslechna okresní sdružení příslušného Jednotného svazu zemědělců, že se zemědělský podnik posuzuje podle oblasti, které odpovídá bonita zemědělských pozemků, o něž jde.
(3) Zemědělský podnik je dovoleno děliti pod nejmenší přípustnou výměru k doplnění zemědělských podniků spoludědiců, avšak jen pokud přejimateli, čítajíc i jeho ostatní pozemky, zbudou pak pozemky alespoň v nejmenší přípustné výměře; jinak je dělení zemědělského podniku pod nejmenší přípustnou výměru dovoleno jen z důvodů hodných zvláštního zřetele, zejména jde-li o zahradnictví, vinařství, chmelařství a pod.
(4) Spoluvlastnických podílů na zemědělském podniku lze při rozdělení pozůstalosti nabýti jen potud, pokud by reálné díly, odpovídající spoluvlastnickým podílům, měly alespoň nejmenší přípustnou výměru.
(5) Náleží-li k pozůstalosti zemědělský podnik, který nepřesahuje nejmenší přípustnou výměru, nebo zemědělský podnik, který by podle dosažitelné dohody nebo vzhledem k počtu dědiců mohl býti rozdělen jen tak, že by došlo ke vzniku souboru pozemků o menší výměře nebo ke vzniku spoluvlastnického podílu, jemuž by odpovídal reálný díl menší výměry, buď rozdělení pozůstalosti provedeno soudem, a to podle předpisů tohoto zákona.
(6) Výrobní oblasti podle odstavce 1 určí vláda nařízením.
Paragraf 1 zákona 139/1947 stanovuje podmínky, za nichž je možné rozdělit zemědělský podnik v rámci dědictví, přičemž klade důraz na zachování minimální výměry jednotlivých částí podniku podle typu zemědělské oblasti.
Co to znamená v praxi
Při dělení zemědělského podniku v dědictví nesmí vzniknout reálné díly (soubory pozemků) menší než stanovená minimální výměra (např. 5 ha v řepařské oblasti, 15 ha v pastvinářské).
Pokud bonita pozemků neodpovídá výrobní oblasti nebo se podnik rozkládá ve více oblastech, soud určí, podle které oblasti se podnik posuzuje, a to po konzultaci s okresním sdružením Jednotného svazu zemědělců.
Dělení pod minimální výměru je možné jen za účelem doplnění jiných zemědělských podniků spoludědiců, pokud jim i po doplnění zůstane alespoň minimální výměra, nebo z důvodů zvláštního zřetele (např. zahradnictví, vinařství).
Spoluvlastnické podíly na zemědělském podniku lze nabýt jen tehdy, pokud by jim odpovídající reálné díly měly alespoň minimální přípustnou výměru.
Na co si dát pozor
Pokud zemědělský podnik nepřesahuje nejmenší přípustnou výměru, nebo by jeho rozdělení vedlo k menším dílům či podílům, soud provede rozdělení pozůstalosti podle pravidel tohoto zákona.
Minimální výměry se liší podle typu zemědělské výrobní oblasti, které určí vláda nařízením.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.