§ 12 Výklad některých pojmů (1) Orgány činnými v trestním řízení se rozumějí soud, státní zástupce a policejní orgán. (2) Policejními orgány se rozumějí a) útvary Policie České republiky, b) Generální inspekce bezpečnostních sborů v řízení o trestných činech příslušníků Policie České republiky, příslušníků Vězeňské služby České republiky, celníků anebo zaměstnanců České republiky zařazených k výkonu práce v Policii České republiky, nebo o trestných činech zaměstnanců České republiky zařazených k výkonu práce ve Vězeňské službě České republiky anebo v Celní správě České republiky, spáchaných v souvislosti s plněním jejich pracovních úkolů, c) pověřené orgány Vězeňské služby České republiky v řízení o trestných činech osob ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody a zabezpečovací detence, spáchaných ve vazební věznici, věznici nebo v ústavu pro výkon zabezpečovací detence, d) pověřené celní orgány v řízení o trestných činech 1. spáchaných porušením 1. celních předpisů a právních předpisů o dovozu, vývozu nebo průvozu zboží, zboží a to i v případech, kdy se jedná o trestné činy příslušníků ozbrojených sil nebo bezpečnostních sborů, 2. právních předpisů při umístění a pořízení zboží v členských státech Evropské unie, je-li toto zboží dopravováno přes státní hranice České republiky, 3. 2. spáchaných porušením daňových předpisů v případech, kdy jsou orgány Celní správy České republiky správcem daně, nebo porušením daňových předpisů upravujících daň z přidané hodnoty nebo daň z hazardních her, 3. spáchaných porušením právních předpisů upravujících hazardní hry, obchod s chráněnými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin nebo právo duševního vlastnictví, 4. daňových předpisů v případech, kdy jsou celní orgány správcem daně legalizace výnosů z trestné činnosti (§ 216 trestního zákoníku) a legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti (§ 217 trestního zákoníku), je-li trestným činem, z něhož tyto výnosy pocházejí, některý z trestných činů podle jiných právních předpisů, bodů 1 až 3, e) pověřené orgány Vojenské policie v řízení o trestných činech příslušníků ozbrojených sil a osob, které páchají trestnou činnost proti příslušníkům ozbrojených sil ve vojenských objektech anebo proti vojenským objektům, vojenskému materiálu nebo ostatnímu majetku státu, s nímž jsou příslušné hospodařit Ministerstvo obrany nebo jím zřízené organizační složky státu nebo s nímž jsou příslušné hospodařit anebo s nímž mají právo hospodařit státní organizace zřízené nebo založené Ministerstvem obrany, f) pověřené orgány Bezpečnostní informační služby v řízení o trestných činech příslušníků Bezpečnostní informační služby, g) pověřené orgány Úřadu pro zahraniční styky a informace v řízení o trestných činech příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace, h) pověřené orgány Vojenského zpravodajství v řízení o trestných činech příslušníků Vojenského zpravodajství, i) pověřené orgány Generální inspekce bezpečnostních sborů v řízení o trestných činech příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů nebo o trestných činech zaměstnanců České republiky, zařazených k výkonu práce v Generální inspekci bezpečnostních sborů. Tím není dotčeno oprávnění státního zástupce podle § 157 odst. 2 písm. b). Není-li dále stanoveno jinak, jsou uvedené orgány oprávněny ke všem úkonům trestního řízení patřícím do působnosti policejního orgánu. (3) Kde tento zákon mluví o soudu, rozumí se tím podle povahy věci okresní soud, krajský soud, vrchní soud nebo Nejvyšší soud. (4) Kde tento zákon mluví o okresním soudu, rozumí se tím i obvodní soud, popřípadě jiný soud se stejnou působností; kde tento zákon mluví o krajském soudu, rozumí se tím i městský soud v Praze. (5) Kde tento zákon mluví o předsedovi senátu, rozumí se tím i samosoudce, nevyplývá-li z povahy věci něco jiného. (6) Kde tento zákon mluví o okresním státním zástupci, rozumí se tím i obvodní státní zástupce, popřípadě jiný státní zástupce se stejnou působností, kde tento zákon mluví o krajském státním zástupci, rozumí se tím i městský státní zástupce v Praze. Státním zástupcem se rozumí i evropský pověřený žalobce, evropský žalobce a evropský nejvyšší žalobce v rozsahu jejich působnosti stanovené nařízením Rady (EU) 2017/1939, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce. (7) Stranou se rozumí ten, proti němuž se vede trestní řízení, zúčastněná osoba a poškozený a v řízení před soudem též státní zástupce a společenský zástupce; stejné postavení jako strana má i jiná osoba, na jejíž návrh nebo žádost se řízení
§ 343a (1) Předseda senátu zašle po marném uplynutí lhůty uvedené v § 343 odst. 1 celnímu úřadu opis rozsudku, jímž byl uložen peněžitý trest, a nařízení jeho vymáhání. Předseda senátu zároveň vyrozumí celní úřad o majetku odsouzeného, který je zajištěn pro účely výkonu peněžitého trestu, a uvede, zda se jedná o majetkovou trestní sankci podle zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí. (2) Předseda senátu neprodleně vyrozumí celní úřad o všech skutečnostech podstatných pro placení peněžitého trestu, zejména o upuštění od jeho výkonu a o přeměně peněžitého trestu nebo jeho zbytku v trest odnětí svobody. (3) Celní úřad neprodleně vyrozumí soud o tom, že a) peněžitý trest byl vymožen, b) po přeměně peněžitého trestu v nepodmíněný trest odnětí svobody byla část peněžitého trestu zaplacena, c) vymáhání peněžitého trestu by mohlo být zmařeno a z jakých důvodů, d) došlo ke zpeněžení majetku odsouzeného zajištěného za účelem výkonu peněžitého trestu, e) průběh vymáhání ukazuje, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů, nebo f) nedoplatek peněžitého trestu byl odepsán. (4) Je-li soudem nařízeno vymáhání peněžitého trestu, celní úřad přednostně použije na jeho úhradu a) platbu provedenou odsouzeným nebo jinou osobou za odsouzeného, pokud není jednoznačně uvedeno, na úhradu které daňové pohledávky je platba určena, b) přeplatek, který vznikl odsouzenému, nebo c) částku vymoženou v daňové exekuci, která byla nařízena také pro jiné daňové pohledávky, než na peněžitém trestu. (5) Při převodu vymožené částky z osobního depozitního účtu na osobní daňový účet odsouzeného, kde je evidován peněžitý trest, se exekuční náklady uspokojí vždy přednostně a úhrada hotových výdajů se provede jako první v pořadí. (6) Odstavec 4 písm. c) a odstavec 5 se nepoužijí ve vztahu k daňové pohledávce na cle. (7) Pokud nebyl peněžitý trest zcela vymožen před tím, než došlo k jeho zrušení v rámci souhrnného trestu, stává se rozsudek o uložení souhrnného trestu exekučním titulem namísto rozsudku, jímž byl uložen zrušený peněžitý trest. Účinky provedených exekučních úkonů zůstávají zachovány v rozsahu vymezeném rozsudkem, jímž byl souhrnný trest uložen. Již zahájená daňová exekuce se odloží do doby nařízení vymáhání peněžitého trestu uloženého v rámci souhrnného trestu. Obdobně se postupuje v případě uložení společného trestu za pokračování v trestném činu.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.