Stručně: Paragraf 72 vyhlášky 142/1960 stanovuje, že organizace musí projednat potřebu provozního úvěru a jeho splácení s bankou při sestavování ročního plánu nebo při zařazení nového úkolu do plánu, a u úvěrů delších než jeden rok banka s organizací předběžně dohodne lhůty pro zahájení a konečné splacení úvěru.
§ 72
Potřebu úvěru, popřípadě jeho splácení v průběhu roku projednává organizace s úvěrující pobočkou banky v období sestavování ročního plánu, popřípadě při zařazení nového úkolu do plánu. Žádá-li organizace o poskytnutí úvěru na dobu delší než jeden rok, projedná s ní pobočka banky předběžně lhůty, v nichž bude splácení úvěru zahájeno, i konečnou lhůtu, do níž bude úvěr splacen.
Paragraf 72 vyhlášky 142/1960 stanovuje, že organizace musí projednat potřebu provozního úvěru a jeho splácení s bankou při sestavování ročního plánu nebo při zařazení nového úkolu do plánu, a u úvěrů delších než jeden rok banka s organizací předběžně dohodne lhůty pro zahájení a konečné splacení úvěru.
Co to znamená v praxi
Organizace musí s bankou projednat potřebu úvěru a jeho splácení v souvislosti s plánováním, a to buď při sestavování ročního plánu, nebo když se objeví nový úkol, který vyžaduje úvěr.
Pokud organizace žádá o úvěr na dobu delší než jeden rok, banka s ní předem dohodne, kdy začne úvěr splácet a do kdy musí být celý úvěr splacen.
Tato ustanovení zajišťují, že banka má přehled o finančních potřebách organizace a že splácení úvěru je předem naplánováno, zejména u dlouhodobých závazků.
Hlídat změny § 72 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.