§ 5 Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ochraně zemědělského půdního fondu – (K § 9 zákona) (1) Při zpracování návrhu na stanovení…
Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ochraně zemědělského půdního fondu · 142/1976 Sb. · § 5 · Životní prostředí a zemědělství
Stručně: Paragraf 5 vyhlášky 142/1976 stanovuje, jaké podklady musí těžební organizace předložit v zemědělské části návrhu na stanovení dobývacího prostoru, a to s ohledem na druh těžby a rozsah dotčené zemědělské půdy.
§ 5
(K § 9 zákona)
(1) Při zpracování návrhu na stanovení dobývacího prostoru jsou těžební organizace povinny zabezpečit výchozí podklady uvedené v § 4 odst. 1 a 2 s přihlédnutím k povaze ložiska nerostů a způsobu jeho dobývání. Návrhy na stanovení dobývacího prostoru musí obsahovat zemědělskou část, a to podle druhu těžby a výměry dotčené zemědělské půdy.
(2) Zemědělská část návrhu na stanovení dobývacího prostoru musí obsahovat
a) v grafické části zejména
1. orientační zákres polohy dobývacího prostoru na snímku mapy tak, aby z něj byla patrna poloha dobývacího prostoru v širším okolí,
2. údaje o pozemcích (snímek pozemkové mapy s vyznačením průběhu hranic bonitních tříd pozemků a seznam pozemků nebo jejich částí s uvedením parcelních čísel, výměr, druhů pozemků podle údajů z evidence nemovitostí a s vyznačením jejich bonitních tříd); snímek pozemkové mapy musí obsahovat též zákres dobývacího prostoru v souladu s hranicemi bloků zásob, popřípadě vyznačení prognózního území pro další těžbu, a to podle podkladů zjištěných geologickým průzkumem;
b) v textové části zejména
1. vyhodnocení předpokládaných ztrát na hrubé produkci rostlinné výroby v jednotlivých přírodních stanovištích, vyhodnocení předpokládané ekonomické újmy a vyhodnocení odvodů za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě, a to ve srovnání s jiným možným řešením,
2. charakteristiku devastace a koncepční řešení rekultivace na úrovni studie tak, aby bylo možno posoudit, zda lze provést rekultivaci zemědělskou, popřípadě jaké budou důsledky odvalového hospodářství na zemědělský půdní fond.
(3) Pro zemědělskou část návrhu na stanovení dobývacího prostoru pro lomovou (povrchovou) těžbu uhlí platí odstavec 2 s těmito odchylkami:
a) na snímku pozemkové mapy se průběh hranic bonitních tříd pozemků nemusí vyznačovat,
b) seznam pozemků lze nahradit sumarizací (souhrnným přehledem) výměr orné půdy zařazené do 1. až 4. bonitní třídy,
c) koncepční řešení rekultivace lze nahradit předběžným sdělením o způsobu využití vytěženého prostoru s udáním lhůty k doplnění celorevírního nebo podnikového generelu rekultivace nebo výpisem z generelu rekultivace,
d) vyhodnocení předpokládaných ztrát na hrubé produkci rostlinné výroby lze provést podle produkce dosahované socialistickými zemědělskými organizacemi, které na půdě hospodaří; od vyhodnocování předpokládaných odvodů za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě lze upustit.
(4) Pro zemědělskou část návrhu na stanovení dobývacího prostoru pro hlubinnou těžbu platí ustanovení odstavce 2 a odstavce 3 písm. a), b) a d) s tím, že v koncepčním řešení rekultivace se též podrobně uvede předpokládaný způsob projevu těžby na povrchu a orientačně se vyznačí na situačním plánu včetně změny vodního režimu v povrchových vrstvách půdy.
Paragraf 5 vyhlášky 142/1976 stanovuje, jaké podklady musí těžební organizace předložit v zemědělské části návrhu na stanovení dobývacího prostoru, a to s ohledem na druh těžby a rozsah dotčené zemědělské půdy.
Co to znamená v praxi
Těžební organizace musí k návrhu na dobývací prostor přiložit zemědělskou část.
Tato zemědělská část musí obsahovat grafické podklady, jako je zákres dobývacího prostoru na mapě a údaje o dotčených pozemcích (parcelní čísla, výměry, druhy pozemků a bonitní třídy).
Dále musí obsahovat textové podklady, například vyhodnocení předpokládaných ztrát na úrodě a návrh řešení rekultivace.
Cílem je posoudit, zda je možná zemědělská rekultivace a jaký dopad bude mít těžba na zemědělskou půdu.
Na co si dát pozor
Pro lomovou (povrchovou) těžbu uhlí platí mírnější pravidla, například se nemusí vyznačovat bonitní třídy na mapě.
U lomové těžby uhlí lze nahradit koncepční řešení rekultivace předběžným sdělením o využití vytěženého prostoru.
U lomové těžby uhlí lze upustit od vyhodnocování předpokládaných odvodů za odnětí zemědělské půdy.
Hlídat změny § 5 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.