§ 1 vyhláška federálního ministerstva financí a federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se provádí zákon o devizovém hospodářství – Za devizové tuzemce se nepovažují
Vyhláška federálního ministerstva financí a federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se provádí zákon o devizovém hospodářství · 143/1970 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 1 vyhlášky 143/1970 stanovuje, které osoby a organizace se nepovažují za devizové tuzemce, přestože se zdržují v Československu déle než rok, nebo v případě československých občanů, přestože se zdržují v zahraničí. (§ 1 zákona č. 143/1970 Sb., vyhláška federálního ministerstva financí a federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se provádí zákon o devizovém hospodářství, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnanec, ministerstvo
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „Za devizové tuzemce se nepovažují, i když se zdržují v tuzemsku déle než jeden rok“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 143/1970 Sb.
(1) Za devizové tuzemce se nepovažují, i když se zdržují v tuzemsku déle než jeden rok:
a) cizí státní příslušníci - členové diplomatické mise cizích zastupitelských úřadů v Československé socialistické republice (vedoucí mise, členové diplomatického, technického, administrativního a služebního personálu), členové jejich rodin a jejich soukromé služební osoby, jsou-li registrováni u federálního ministerstva zahraničních věcí a je-li vzájemnost zaručena;
b) cizí státní příslušníci náležející k zaměstnancům mezinárodních organizací, institucí nebo orgánů, působících na území Československé socialistické republiky a členové jejich rodin;
c) cizí státní příslušníci náležející k zaměstnancům reprezentací zahraničních organizací (podniků) působících na území Československé socialistické republiky a členové jejich rodin, je-li vzájemnost zaručena;
d) cizí státní příslušníci zdržující se v Československé socialistické republice pouze přechodně a výhradně k provedení určitých prací (montéři, techničtí poradci, znalci apod.), za účelem studia na československých školách, na praxi a školení nebo léčení.
(2) Za devizové tuzemce se nepovažují mezinárodní organizace, i když mají v tuzemsku své sídlo.
(3) Za devizové tuzemce se dále nepovažují českoslovenští státní občané a jejich rodinní příslušníci, i když se zdržují v zahraničí se souhlasem příslušných státních orgánů:
a) nasvědčují-li skutkové okolnosti jejich úmyslu zůstat v zahraničí trvale, anebo
b) jestliže se vystěhovali z Československé socialistické republiky na vystěhovalecký pas.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Cizí státní příslušníci s diplomatickým statusem, zaměstnanci mezinárodních organizací nebo reprezentací zahraničních firem, a také ti, kteří jsou v Československu dočasně za účelem práce, studia nebo léčení, nejsou považováni za devizové tuzemce.
- Mezinárodní organizace se sídlem v Československu nejsou považovány za devizové tuzemce.
- Českoslovenští státní občané a jejich rodinní příslušníci, kteří se zdržují v zahraničí se souhlasem státních orgánů, nejsou devizovými tuzemci, pokud mají úmysl zůstat v zahraničí trvale nebo se vystěhovali na vystěhovalecký pas.
Na co si dát pozor
- U některých kategorií cizích státních příslušníků je pro vyloučení z kategorie devizových tuzemců vyžadována registrace u federálního ministerstva zahraničních věcí nebo zaručená vzájemnost.
- U československých občanů v zahraničí je klíčový úmysl zůstat v zahraničí trvale nebo fakt vystěhování na vystěhovalecký pas.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.