§ 14 vyhláška federálního ministerstva financí a federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se provádí zákon o devizovém hospodářství – U tuzemských peněžních ústavů mohou být zřízeny…
Vyhláška federálního ministerstva financí a federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se provádí zákon o devizovém hospodářství · 143/1970 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 14 vyhlášky 143/1970 upravuje pravidla pro zřizování a nakládání s cizozemskými účty v československých korunách u tuzemských peněžních ústavů pro devizové cizozemce, přičemž stanovuje, kdy je pro platby na tyto účty a výplaty z nich potřeba devizové povolení a kdy nikoliv. (§ 14 zákona č. 143/1970 Sb., vyhláška federálního ministerstva financí a federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se provádí zákon o devizovém hospodářství, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: vlastník
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 143/1970 Sb.
(1) U tuzemských peněžních ústavů mohou být zřízeny devizovým cizozemcům i bez jejich příkazu cizozemské účty v československých korunách pro dobropisy tuzemských platů. Platy na tyto účty a výplaty z nich v tuzemsku lze jakožto platy ve prospěch devizových cizozemců, popř. jakožto platy z jejich majetku [§ 19 odst. 1 písm. a) zákona], konat jen s devizovým povolením.
(2) Cizozemskými účty jsou také vkladní knížky zřízené u tuzemských peněžních ústavů z příkazu devizového cizozemce, jakož i vkladní knížky zřízené z příkazu devizového tuzemce, jestliže se vlastník vkladu stal devizovým cizozemcem. O platech na tyto vkladní knížky a o výplatách z nich platí ustanovení odstavce 1.
(3) Bez devizového povolení lze na cizozemské účty podle odstavce 1 skládat:
a) čisté výnosy tuzemských nemovitostí patřících devizovým cizozemcům za podmínky, že peněžnímu ústavu vedoucímu účet vlastníka bude předloženo řádné vyúčtování za období, jehož se dobropis týká;
b) úhrady dědictví devizových cizozemců v tuzemsku na základě usnesení státního notářství do výše tímto usnesením stanovené;
c) úhrady kupních cen tuzemských nemovitostí devizových cizozemců, jestliže k prodeji nemovitosti bylo uděleno devizové povolení;
d) částky zbývající po uspokojení pohledávek všech oprávněných z výtěžku prodeje tuzemských nemovitostí devizových cizozemců při výkonu soudního rozhodnutí;
e) náhrady za vyvlastnění tuzemských nemovitostí devizových cizozemců.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Devizovým cizozemcům mohou být zřízeny cizozemské účty v československých korunách u tuzemských peněžních ústavů i bez jejich přímého příkazu, například pro dobropisy tuzemských platů.
- Pro většinu plateb na tyto účty a výplat z nich v tuzemsku je nutné získat devizové povolení.
- Vkladní knížky devizových cizozemců, nebo vkladní knížky tuzemců, kteří se stali cizozemci, jsou považovány za cizozemské účty a platí pro ně stejná pravidla ohledně plateb a výplat.
- Existují specifické výjimky, kdy lze na cizozemské účty skládat peníze bez devizového povolení, například čisté výnosy z tuzemských nemovitostí, úhrady dědictví nebo kupní ceny nemovitostí, pokud byl pro prodej uděleno devizové povolení.
Na co si dát pozor
- Vždy je třeba ověřit, zda pro konkrétní platbu na cizozemský účet nebo výplatu z něj není potřeba devizové povolení, pokud se nejedná o jednu z výjimek uvedených v odstavci 3.
- Při skládání čistých výnosů z nemovitostí bez devizového povolení je nutné předložit peněžnímu ústavu řádné vyúčtování.
- V případě úhrady kupních cen nemovitostí bez devizového povolení je nezbytné, aby pro prodej nemovitosti bylo již uděleno devizové povolení.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.