§ 14 Vyhláška federálního ministerstva financí a federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se provádí zákon o devizovém hospodářství – U tuzemských peněžních ústavů mohou být zřízeny devizovým…
Vyhláška federálního ministerstva financí a federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se provádí zákon o devizovém hospodářství · 143/1970 Sb. · § 14 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 14 vyhlášky 143/1970 upravuje pravidla pro zřizování a nakládání s cizozemskými účty v československých korunách u tuzemských peněžních ústavů pro devizové cizozemce, přičemž stanovuje, kdy je pro platby na tyto účty a výplaty z nich potřeba devizové povolení a kdy nikoliv.
§ 14
(1) U tuzemských peněžních ústavů mohou být zřízeny devizovým cizozemcům i bez jejich příkazu cizozemské účty v československých korunách pro dobropisy tuzemských platů. Platy na tyto účty a výplaty z nich v tuzemsku lze jakožto platy ve prospěch devizových cizozemců, popř. jakožto platy z jejich majetku [§ 19 odst. 1 písm. a) zákona], konat jen s devizovým povolením.
(2) Cizozemskými účty jsou také vkladní knížky zřízené u tuzemských peněžních ústavů z příkazu devizového cizozemce, jakož i vkladní knížky zřízené z příkazu devizového tuzemce, jestliže se vlastník vkladu stal devizovým cizozemcem. O platech na tyto vkladní knížky a o výplatách z nich platí ustanovení odstavce 1.
(3) Bez devizového povolení lze na cizozemské účty podle odstavce 1 skládat:
a) čisté výnosy tuzemských nemovitostí patřících devizovým cizozemcům za podmínky, že peněžnímu ústavu vedoucímu účet vlastníka bude předloženo řádné vyúčtování za období, jehož se dobropis týká;
b) úhrady dědictví devizových cizozemců v tuzemsku na základě usnesení státního notářství do výše tímto usnesením stanovené;
c) úhrady kupních cen tuzemských nemovitostí devizových cizozemců, jestliže k prodeji nemovitosti bylo uděleno devizové povolení;
d) částky zbývající po uspokojení pohledávek všech oprávněných z výtěžku prodeje tuzemských nemovitostí devizových cizozemců při výkonu soudního rozhodnutí;
e) náhrady za vyvlastnění tuzemských nemovitostí devizových cizozemců.
Paragraf 14 vyhlášky 143/1970 upravuje pravidla pro zřizování a nakládání s cizozemskými účty v československých korunách u tuzemských peněžních ústavů pro devizové cizozemce, přičemž stanovuje, kdy je pro platby na tyto účty a výplaty z nich potřeba devizové povolení a kdy nikoliv.
Co to znamená v praxi
Devizovým cizozemcům mohou být zřízeny cizozemské účty v československých korunách u tuzemských peněžních ústavů i bez jejich přímého příkazu, například pro dobropisy tuzemských platů.
Pro většinu plateb na tyto účty a výplat z nich v tuzemsku je nutné získat devizové povolení.
Vkladní knížky devizových cizozemců, nebo vkladní knížky tuzemců, kteří se stali cizozemci, jsou považovány za cizozemské účty a platí pro ně stejná pravidla ohledně plateb a výplat.
Existují specifické výjimky, kdy lze na cizozemské účty skládat peníze bez devizového povolení, například čisté výnosy z tuzemských nemovitostí, úhrady dědictví nebo kupní ceny nemovitostí, pokud byl pro prodej uděleno devizové povolení.
Na co si dát pozor
Vždy je třeba ověřit, zda pro konkrétní platbu na cizozemský účet nebo výplatu z něj není potřeba devizové povolení, pokud se nejedná o jednu z výjimek uvedených v odstavci 3.
Při skládání čistých výnosů z nemovitostí bez devizového povolení je nutné předložit peněžnímu ústavu řádné vyúčtování.
V případě úhrady kupních cen nemovitostí bez devizového povolení je nezbytné, aby pro prodej nemovitosti bylo již uděleno devizové povolení.
🔔 Hlídat změny § 14 — pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.