§ 3 Vyhláška federálního ministerstva financí o financování neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky – Neinvestiční náklady zahrnované do nákladů na řešení úkolů
Vyhláška federálního ministerstva financí o financování neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky · 153/1975 Sb. · § 3 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 3 vyhlášky 153/1975 definuje, jaké neinvestiční náklady se zahrnují do nákladů na řešení úkolů v oblasti rozvoje vědy a techniky, přičemž rozlišuje obecné náklady a specifické náklady pro vývoj nových výrobků či technologií.
§ 3 Neinvestiční náklady zahrnované do nákladů na řešení úkolů
(1) Do nákladů na řešení úkolu rozvoje vědy a techniky (dále jen „úkol“) se zahrnují, a to způsobem stanoveným zvláštními předpisy,1) tyto neinvestiční náklady:
a) na průběžné a závěrečné oponentní řízení;
b) na rozbory vědeckotechnických a sociálně ekonomických informací a informací z oblasti průmyslových práv, popřípadě dalších informací nutných pro řešení úkolu;
c) na standardizaci nebo typizaci ve výstavbě, pokud tvoří nezbytnou součást řešení úkolu;
d) ve výši odměny vyplacené autorovi vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru, který organizace využila pro řešení úkolu;
e) ve výši úhrady autorovi za výkresy, model nebo prototyp, jež v souvislosti s využitím vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru organizace využila pro řešení úkolu;
f) na nákup nebo převzetí výsledků2) výzkumných a vývojových prací ze zahraničí, pokud tvoří nezbytnou součást řešení úkolu;
g) na nákup licencí, pokud tvoří nezbytnou součást řešení úkolu;
h) na zhotovení nebo zbudování předmětů stanovených zvláštními předpisy,3) tj. předmětů charakteru základních prostředků, které jako součást řešení úkolu se zhotovují k ověření výsledků řešení (prototypy, funkční modely) nebo dočasných objektů (poloprovozy, ověřovací provozy apod.) budovaných ve spojitosti s řešením úkolu, které po jejich ověření budou likvidovány nebo sloužit výrobním účelům.
(2) Do nákladů na řešení úkolu, jehož předmětem je výzkum a vývoj nového výrobku,4) který bude výrobce opakovaně vyrábět, se kromě nákladů uvedených v odstavci 1 zahrnují dále
a) neinvestiční náklady na provozní vyzkoušení a vyhodnocení prototypu,5)
b) neinvestiční náklady na vypracování konstrukční a technologické dokumentace provozně vyzkoušeného prototypu,
c) počáteční vícenáklady výroby nového výrobku v etapě záběhu, pokud je nový výrobek předmětem řešení úkolu (dále jen „záběhové náklady“).
(3) Do nákladů na řešení úkolu, jehož předmětem je výzkum a vývoj nové výrobní technologie, se kromě nákladů uvedených v odstavci 1 zahrnují dále
a) neinvestiční náklady na vypracování dokumentace nové výrobní metody,
b) neinvestiční náklady na ověření funkčních modelů a zpracování podkladů pro konstrukci dočasného objektu,
c) neinvestiční náklady na provedení poloprovozních zkoušek,
d) neinvestiční náklady na zpracování technologické dokumentace a konstrukčních podkladů pro technologická zařízení a projekci budoucí výroby,
e) počáteční vícenáklady osvojení nové výrobní technologie, která je předmětem řešení úkolu (dále jen „vícenáklady osvojení technologie“).
(4) Neinvestiční náklady na zhotovení předmětů uvedených v odstavci 1 písm. h) lze zahrnovat do nákladů na řešení úkolů jen za podmínek, že tyto předměty jsou v plánu rozvoje vědy a techniky, popřípadě v koordinačním plánu technického rozvoje uvedeny a na každý z nich je předem sestavena kalkulace.
Paragraf 3 vyhlášky 153/1975 definuje, jaké neinvestiční náklady se zahrnují do nákladů na řešení úkolů v oblasti rozvoje vědy a techniky, přičemž rozlišuje obecné náklady a specifické náklady pro vývoj nových výrobků či technologií.
Co to znamená v praxi
Do nákladů na řešení úkolu se započítávají například náklady na oponentní řízení, rozbory informací, standardizaci, odměny autorům vynálezů, nákup výsledků výzkumu ze zahraničí nebo nákup licencí, pokud jsou nezbytné pro řešení úkolu.
Při vývoji nového výrobku se k obecným nákladům přidávají neinvestiční náklady na provozní vyzkoušení prototypu, vypracování jeho dokumentace a počáteční vícenáklady výroby v etapě záběhu.
Při vývoji nové výrobní technologie se k obecným nákladům přidávají neinvestiční náklady na dokumentaci nové metody, ověření funkčních modelů, poloprovozní zkoušky, zpracování technologické dokumentace a počáteční vícenáklady osvojení nové výroby.
Na co si dát pozor
Některé náklady, jako například na zhotovení prototypů nebo dočasných objektů (poloprovozy), se zahrnují pouze tehdy, pokud jsou zhotoveny k ověření výsledků řešení a po ověření budou likvidovány nebo sloužit výrobním účelům.
Zahrnutí nákladů na standardizaci, typizaci, nákup výsledků ze zahraničí nebo licencí je podmíněno tím, že tyto položky tvoří nezbytnou součást řešení úkolu.
Související témata
§ 77 Účinnost Vyhláška Státní komise pro vědeckotechni
§ 76 Účinnost Vyhláška federálního ministerstva pro te
§ 76 Účinnost Vyhláška federálního ministerstva pro te
§ 5 Účinnost Vyhláška Ministerstva financí o rozpočto
🔔 Hlídat změny § 3 — pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.