Stručně: Paragraf 21 zákona č. 158/1989 Sb. upravuje, co se stane s majetkem a závazky státních peněžních ústavů v případě jejich zániku sloučením, splynutím nebo rozdělením.
§ 21
(1) Zaniká-li státní peněžní ústav sloučením nebo splynutím, přechází jeho majetek a závazky na státní peněžní ústav přejímající, popřípadě nově vzniklý.
(2) Při rozdělení státního peněžního ústavu rozhodne zakladatel o přechodu majetku a závazků na státní peněžní ústavy vzniklé rozdělením. Není-li rozhodnuto o přechodu některého závazku rozděleného státního peněžního ústavu, může věřitel uplatnit své právo vůči kterémukoli státnímu peněžnímu ústavu, který vznikl rozdělením.
Paragraf 21 zákona č. 158/1989 Sb. upravuje, co se stane s majetkem a závazky státních peněžních ústavů v případě jejich zániku sloučením, splynutím nebo rozdělením.
Co to znamená v praxi
Sloučení nebo splynutí: Pokud se státní peněžní ústav sloučí s jiným nebo splyne do nového, veškerý jeho majetek a závazky automaticky přecházejí na přejímající nebo nově vzniklý ústav.
Rozdělení: Při rozdělení státního peněžního ústavu rozhoduje zakladatel o tom, jak se majetek a závazky rozdělí mezi nově vzniklé ústavy.
Ochrana věřitelů při rozdělení: Pokud zakladatel nerozhodne o přechodu konkrétního závazku při rozdělení, může věřitel požadovat splnění tohoto závazku od kteréhokoli z nově vzniklých státních peněžních ústavů.
Na co si dát pozor
Věřitelé státního peněžního ústavu by měli sledovat proces rozdělení, aby věděli, na který z nově vzniklých ústavů jejich závazek přešel.
Pokud není jasné, na koho závazek přešel, věřitel může uplatnit své právo vůči kterémukoli z nástupnických ústavů.
Hlídat změny § 21 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.