§ 14 Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a některé další zákony – Osoba samostatně výdělečně činná platí pojistné formou…
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a některé další zákony · 160/1993 Sb. · § 14 · Pracovní právo
Stručně: Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) platí pojistné formou záloh a doplatku, přičemž zálohy se platí měsíčně a jejich výši si OSVČ určuje sama, s minimálními limity.
§ 14
(1) Osoba samostatně výdělečně činná platí pojistné formou záloh na pojistné a doplatku pojistného, pokud se dále nestanoví jinak. Kde se v dalších ustanoveních hovoří o pojistném, rozumějí se tím podle povahy věci též zálohy na pojistné a doplatek pojistného.
(2) Zálohy na pojistné se platí na jednotlivé celé kalendářní měsíce. Výše zálohy na pojistné se stanoví procentní sazbou uvedenou v § 7 odst. 1 písm. c) z měsíčního vyměřovacího základu. Výši měsíčního vyměřovacího základu určí osoba samostatně výdělečně činná sama; vykonávala-li samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, činí výše měsíčního vyměřovacího základu nejméně průměr, který z vyměřovacího základu určeného podle § 5 odst. 1 písm. c) nebo d) a odst. 2 pro stanovení pojistného za předcházející kalendářní rok připadá na jeden kalendářní měsíc s tím, že se přihlíží jen k těm kalendářním měsícům, v nichž byla samostatná výdělečná činnost vykonávána aspoň po část tohoto měsíce. Měsíční vyměřovací základ nesmí činit méně než polovinu minimální mzdy; minimální mzdou se zde rozumí částka minimální mzdy pro pracovníky v pracovním poměru odměňované měsíční mzdou,26) která platí k prvému dni kalendářního měsíce, ve kterém se záloha na pojistné platí.
(3) Po dni, kdy byl nebo měl být předložen přehled podle § 15 odst. 1, se záloha na pojistné ve výši podle odstavce 2 platí do dne, kdy byl nebo měl být takový přehled předložen v dalším kalendářním roce.
(4) Na základě žádosti osoby samostatně výdělečně činné příslušná okresní správa sociálního zabezpečení19) poměrně sníží na dobu nejdéle tří měsíců měsíční vyměřovací základ, pokud její příjem ze samostatné výdělečné činnosti nebo příjem spolupracující osoby po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení13) připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v období aspoň tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích v kalendářním roce, ve kterém se platí zálohy na pojistné, je nejméně o jednu třetinu nižší než takový příjem připadající v předcházejícím kalendářním roce v průměru na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost.
(5) Měsíční vyměřovací základ, který osoba samostatně výdělečně činná stanovila v souladu s tímto zákonem a odvedla z něho zálohu na pojistné, nelze dodatečně měnit, s výjimkou případů uvedených v § 15 odst. 2.
(6) Zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc byla osoba samostatně výdělečně činná uznána neschopnou práce, byla jí nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo jí náležela peněžitá pomoc v mateřství (peněžitá pomoc). Ustanovení předchozí věty platí obdobně, i pokud jde o zálohy na pojistné za spolupracující osoby.
(7) Dlužné zálohy na pojistné se stanoví ve výši odpovídající minimální částce měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle odstavce 2.
(8) Je-li úhrn záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období vyšší než pojistné stanovené podle § 4, jedná se o přeplatek na pojistném (§ 17).
(9) Doplatek pojistného se stanoví ve výši rozdílu mezi výší pojistného stanoveného podle § 4 a výší záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období.“.
12. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který zní:
Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) platí pojistné formou záloh a doplatku, přičemž zálohy se platí měsíčně a jejich výši si OSVČ určuje sama, s minimálními limity.
Co to znamená v praxi
Jako OSVČ musíte platit pojistné na sociální zabezpečení formou měsíčních záloh a následného doplatku.
Výši měsíční zálohy si určujete sami, ale musí být nejméně polovina minimální mzdy platné k prvnímu dni měsíce, za který zálohu platíte.
Pokud jste podnikali i v předchozím roce, vaše měsíční záloha nesmí být nižší než průměrný měsíční vyměřovací základ z minulého roku.
Můžete požádat okresní správu sociálního zabezpečení o snížení měsíčního vyměřovacího základu až na tři měsíce, pokud váš příjem výrazně poklesl (o třetinu a více).
Příklad
Pan Novák je OSVČ. V roce 2023 měl průměrný měsíční vyměřovací základ 20 000 Kč. Pro rok 2024 si musí stanovit měsíční vyměřovací základ pro zálohy na pojistné nejméně 20 000 Kč (pokud minimální mzda neukládá vyšší základ). Pokud by mu ale v roce 2024 klesly příjmy o více než třetinu po dobu tří měsíců, může požádat o snížení záloh.
Na co si dát pozor
Měsíční vyměřovací základ, který jste si jednou stanovili a zaplatili z něj zálohu, nelze dodatečně měnit, kromě případů uvedených v § 15 odst. 2.
Zálohy se neplatí za měsíce, ve kterých jste po celý kalendářní měsíc splňovali podmínky pro neplacení záloh (např. nemoc).
Hlídat změny § 14 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.