§ 7 Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky, kterou se provádí zákon o dani ze mzdy – Za vyživované osoby se uznávají

§ 7 (1) Za vyživované osoby se uznávají: a) manželka nebo družka, popřípadě manžel nebo druh a nezletilé děti (vlastní, osvojené nebo vnuci a jiné děti v péči, která nahrazuje péči rodičů), žijí-li s poplatníkem ve společné domácnosti, a to bez ohledu na jejich vlastní příjem. Přechodný pobyt mimo společnou domácnost (například z důvodů léčení, studií, výkonu vojenské služby nebo nedostatku bytů) není na závadu tomu, aby tyto osoby byly považovány za vyživované. Nezletilé děti, které nežijí s poplatníkem ve společné domácnosti, se uznávají za jím vyživované jen tehdy, poskytuje-li jim poplatník podporu nejméně 100 Kčs měsíčně; b) zletilé děti (vlastní, osvojené nebo vnuci a jiné děti v péči, která nahrazuje péči rodičů) a jiné osoby, nemají-li vlastní příjmy přesahující 780 Kčs měsíčně a buď žijí s poplatníkem ve společné domácnosti, nebo nežijí-li v jeho domácnosti, poskytuje-li jim poplatník měsíčně podporu alespoň ve výši daňové úlevy vyplývající pro něj z uznání těchto osob za jím vyživované, nejméně však částkou 100 Kčs měsíčně; c) děti z rozvedeného manželství, děti z manželství v němž poplatník - aniž by byl rozveden - nežije s manželem ve společné domácnosti, a děti zrozené mimo manželství, nežijí-li s poplatníkem ve společné domácnosti, jakož i manželka (manžel), která je s poplatníkem rozvedena nebo i bez rozvodu s ním nežije ve společné domácnosti, platí-li jim poplatník výživné určené nebo schválené soudem. Nebylo-li výživné určeno nebo schváleno soudem, uznávají se tyto osoby za vyživované poplatníkem, platí-li jim výživné alespoň ve výši daňové úlevy vyplývající pro něj z uznání těchto osob za jím vyživované, nejméně však částkou 100 Kčs měsíčně. Manželka a zletilé děti, jimž poplatník platí výživné, se však uznávají za jím vyživované jen tehdy, nemají-li vlastní příjem přesahující 780 Kčs měsíčně. (2) Z celkového počtu dětí uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), na které náleží přídavky na děti nebo výchovné ve výši stanovené na dvě a více dětí, se uznává za vyživovanou osobu pouze jedno dítě; za vyživované osoby se však u poplatníka uznávají všechny děti, na které náleží přídavky na děti nebo výchovné ve výši stanovené na jedno dítě. Děti, na které přídavky na děti nebo výchovné nenáleží, a děti, na které poplatník platí výživné, se uznávají za vyživované poplatníkem bez početního omezení, jsou-li pro jejich uznání splněny ostatní podmínky. (3) Pro posouzení, zda poplatník poskytuje vyživovaným osobám měsíčně podporu, nebo platí výživné, alespoň ve výši daňové úlevy vyplývající pro něj z uznání těchto osob za jím vyživované, je rozhodující výše daňové úlevy vypočtené z průměrné mzdy za posledních dvanáct měsíců před rozhodnutím okresní finanční správy. (4) Poskytuje-li poplatník podporu více osobám a úhrnná podpora nečiní tolik, aby na každou z nich připadla alespoň částka 100 Kčs, přihlédne se jen k tolika vyživovaným osobám, kolikrát poplatník měsíčně platí 100 Kčs. (5) Dítě, které uzavřelo manželství, se uznává za vyživované poplatníkem tehdy, nepřipadá-li z úhrnného příjmu vlastní rodiny dítěte na jednoho jejího člena více než 780 Kčs měsíčně a jsou-li splněny ostatní podmínky. (6) Táž osoba se uznává za vyživovanou jen u jednoho poplatníka a u téhož poplatníka pouze u jedné daně. Dítě se však uznává v případech uvedených v odstavci 1 písm. c) za vyživované jak u poplatníka, který na ně platí výživné, tak i u poplatníka, s nímž žije ve společné domácnosti. Úleva podle ustanovení § 8 odst. 2 zákona nepřísluší tomu poplatníkovi, který platí výživné. (7) Podporuje-li poplatník více osob, které žijí ve společné domácnosti a z nichž jedna má vůči druhé vyživovací povinnost (např. otce a matku), pokládá se u každé z nich za příjem ta část, která z jejich úhrnného příjmu na ni poměrně připadá. (8) Pro posouzení, zda podporovaná osoba má v běžném měsíci vlastní příjem přesahující měsíčně 780 Kčs, se přihlíží ke všem jejím hrubým příjmům dosaženým v předchozím měsíci (např. k příjmům z pracovního poměru, k důchodům, k sociálním podporám, příjmům z budov, zemědělství, živností). U příjmů celoročních se přihlíží k částce připadající v průměru na měsíc. Nepřihlíží se však a) ke zvýšení důchodu pro bezmocnost, b) k přídavkům na děti a k výchovnému, c) k rodičovskému příspěvku, d) k příspěvku na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči, e) k výživnému poskytovanému dětem, f) k sirotčímu důchodu, g) u dětí připravujících se na budoucí povolání, s výjimkou dětí, které studují při zaměstnání nebo při jiné výdělečné činnosti a po dobu výkonu základní vojenské služby, ke stipendiu, pokud nemá povahu náhrady výdělku, k hodnotě bezplatného internátního zaopatření a bezplatně poskytované stravy a ošacení podle předpisů o hmotném zaopatření mládeže připravující se na budoucí povolání, k hodnotě naturálií, které jsou poskytovány studentům vysokých škol při výkonu vojenských povinností o prázdninách, a k příležitostným výdělkům, pokud nejsou vypláceny za práce vykonávané v pracovním poměru uzavřeném na neurčitou dobu. (9) Z ročního úhrnu jednorázových příspěvků a věcných pomocí poskytovaných v rámci sociální péče se započítává do vlastního příjmu (měsíčního) vyživované osoby pouze jedna dvanáctina, pokud je to pro poplatníka výhodnější. (10) Ustanovení § 8 odst. 2 zákona platí, i když osoby tam uvedené vyživují zletilé děti (vnuky a jiné děti v péči, která nahrazuje péči rodičů). (11) Jsou-li oba manželé nebo druh a družka zaměstnáni, přihlíží se ke všem vyživovaným osobám u manžela nebo druha. Manželka nebo družka se posuzuje podle ustanovení § 8 odst. 3 zákona. (12) Požadují-li oba manželé nebo druh a družka, kteří žijí ve společné domácnosti, aby úlevy z titulu vyživovaných osob byly poskytnuty místo manželovi nebo druhovi manželce nebo družce, připojí k žádosti podané u okresní finanční správy potvrzení plátce, který vyplácí mzdu manželovi nebo druhovi, od kterého měsíčního mzdového období nebude u něj při srážce daně přihlížet k vyživovaným osobám. (13) Sleva na vyživované osoby přísluší manželce nebo družce také v případech, kdy manžel nebo druh buď vůbec nemá zdanitelné příjmy, nebo jeho příjmy podléhají jiné dani, u níž neuplatňuje nárok na snížení daně na vyživované osoby. (14) Ke změnám okolností rozhodujících o zvýšení a snížení daně (např. dosažení věkové hranice poplatníka a jeho dětí, odpadnutí některé vyživované osoby) přihlíží se s výhradou uvedenou v ustanovení § 15 odst. 3, až počínaje měsíčním mzdovým obdobím následujícím po období, v němž ke změně došlo, i když změna nastala již v průběhu prvního dne v měsíci. (15) O prokazování okolností rozhodných pro zvýšení a snížení daně platí ustanovení § 15 až 17. (16) Pro účely zdanění mezd a odměn vyplácených právnickými nebo fyzickými osobami se sídlem nebo bydlištěm na území České a Slovenské Federativní Republiky lektorům cizích jazyků, kteří nemají v tuzemsku stálé bydliště a zdržují se zde přechodně za účelem výkonu práce, se tito poplatníci posuzují tak, jako by každý z nich vyživoval dvě osoby bez ohledu na jejich skutečný počet; ustanovení odstavců 1 až 15 se na tyto poplatníky nevztahuje.