Stručně: Paragraf 9 zákona 161/1993 upravuje způsob placení zdravotního pojištění pro osoby s vlastními příjmy, které platí zálohy a doplatek pojistného.
§ 9 Odvod pojistného za osoby s vlastními příjmy
(1) Osoby s vlastními příjmy platí pojistné formou záloh na pojistné a doplatku pojistného, pokud se dále nestanoví jinak. Kde se v dalších ustanoveních hovoří o pojistném, rozumí se tím též zálohy na pojistné a doplatek pojistného.
(2) Osoba s vlastními příjmy hradí na účet příslušné zdravotní pojišťovny měsíční zálohy na pojistné vypočtené z minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 4, pokud si sama nestanoví zálohy vyšší, a to do 20. dne předcházejícího kalendářního měsíce. V měsíci, v němž této osobě vznikla povinnost platit pojistné,24) je záloha na pojistné splatná do osmi dnů ode dne, kdy tato povinnost vznikla. Do osmi dnů od vzniku této povinnosti je záloha na pojistné splatná i na následující kalendářní měsíc, jestliže poslední den splatnosti zálohy na kalendářní měsíc, v němž vznikla povinnost platit pojistné, připadá na 21. den anebo na následující dny tohoto měsíce.
(3) V dalším roce se měsíční zálohy vypočítají vždy z vyměřovacího základu za předcházející kalendářní rok.
(4) Na základě žádosti osoby s vlastními příjmy sníží na dobu nejdéle tří měsíců příslušná zdravotní pojišťovna poměrně výši zálohy na pojistné v případě, že příjem osoby s vlastními příjmy po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení15) připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v období aspoň tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích v kalendářním roce, ve kterém se platí zálohy na pojistné, je nejméně o jednu třetinu nižší než takový příjem připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v předcházejícím kalendářním roce. Jestliže v průběhu tří kalendářních měsíců následujících po snížení zálohy osoba s vlastními příjmy zjistí, že výše záloh již neodpovídá skutečně dosahovaným příjmům, je povinna si zálohu zvýšit.
(3) Doplatek rozdílu mezi zálohami a skutečnou výší pojistného vypočteného podle § 3 odst. 4 je splatný do osmi dnů po podání daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok.
(6) Je-li úhrn záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období vyšší než pojistné stanovené podle § 2 odst. 1, jedná se o přeplatek pojistného (§ 14).“.
25. V § 13 se na konci připojuje tato věta: „Je-li za osobu uvedenou v první větě plátcem pojistného i stát, upravuje se vyměřovací základ podle § 3 odst. 2 věty druhé nebo podle § 3 odst. 3 věty čtvrté pouze jednou.“.
26. V § 14 se v odstavci 2 vypouští poslední věta a připojuje se nový odstavec 3, který zní:
„(3) Polovina vráceného přeplatku na pojistném se v následujícím kalendářním měsíci zúčtuje s poukázanými finančními prostředky podle § 21 odst. 1.“.
27. § 18 zní:
Paragraf 9 zákona 161/1993 upravuje způsob placení zdravotního pojištění pro osoby s vlastními příjmy, které platí zálohy a doplatek pojistného.
Co to znamená v praxi
Jako osoba s vlastními příjmy musíte platit měsíční zálohy na zdravotní pojištění.
Zálohy se platí do 20. dne předchozího kalendářního měsíce.
Pokud vám povinnost platit pojistné vznikne v průběhu měsíce, první záloha je splatná do 8 dnů od vzniku této povinnosti. Stejná lhůta platí i pro zálohu na následující měsíc, pokud 20. den splatnosti připadá na 21. den nebo později v měsíci vzniku povinnosti.
V dalším roce se měsíční zálohy vypočítávají z vyměřovacího základu za předchozí kalendářní rok.
Pokud vaše příjmy klesnou, můžete požádat pojišťovnu o snížení záloh na pojistné, a to nejdéle na 3 měsíce. Příjem musí klesnout nejméně o jednu třetinu po dobu alespoň 3 po sobě jdoucích měsíců.
Pokud se vaše příjmy po snížení záloh zlepší, musíte si zálohu sami zvýšit.
Doplatek pojistného za uplynulý rok je splatný do 8 dnů po podání daňového přiznání.
Pokud zaplatíte více záloh, než je skutečné pojistné, vzniká vám přeplatek.
Příklad
Pan Novák je OSVČ a jeho měsíční záloha na zdravotní pojištění je 3 000 Kč. V březnu mu výrazně klesnou zakázky, a tak v dubnu požádá svou zdravotní pojišťovnu o snížení záloh. Pojišťovna mu zálohy sníží na 2 000 Kč na období tří měsíců (duben, květen, červen). Pokud se mu v červnu zakázky opět rozjedou a jeho příjmy se zvýší, musí si sám zálohu na červenec opět zvýšit.
Na co si dát pozor
Pokud nezaplatíte pojistné nebo zálohu včas, nebo zaplatíte méně, musíte platit penále 0,3 % z dlužné částky za každý den prodlení.
Pojišťovna může snížit zálohy jen na dobu nejdéle tří měsíců.
Musíte si sami hlídat, zda vaše příjmy odpovídají výši záloh, a případně si zálohy zvýšit.