§ 6 Vyhláška o požadavcích na hodnocení bezpečnosti podle atomového zákona – Při vytváření modelu pravděpodobnostního hodnocení…
Vyhláška o požadavcích na hodnocení bezpečnosti podle atomového zákona · 162/2017 Sb. · § 6 · Životní prostředí a zemědělství
Stručně: Paragraf 6 vyhlášky 162/2017 stanovuje podrobné požadavky na to, jakým způsobem se musí vytvářet model pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti jaderného zařízení, aby bylo zajištěno komplexní posouzení rizik.
§ 6
(1) Při vytváření modelu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být
a) využívány údaje projektu jaderného zařízení o skutečnostech majících vliv na jadernou bezpečnost, radiační ochranu a zvládání radiační mimořádné události,
b) zdůvodněno stanovení doby, pro kterou se modeluje odezva jaderného zařízení na vnitřní a vnější iniciační události,
c) provozní režimy jaderného zařízení rozděleny do dílčích provozních stavů podle skutečností souvisejících se stavem jaderného zařízení, které mohou vést ke stejné odezvě jaderného zařízení na iniciační události,
d) pro dílčí provozní stavy určeny iniciační události, které nejsou prakticky vyloučeny,
e) vytvořeny skupiny iniciačních událostí podle písmene d) a stanoveny frekvence jejich výskytu za rok,
f) stanovena
1. kritéria přijatelnosti pro nedosažení poškození jaderného paliva nebo nedosažení kategorie úniku radioaktivních látek analyzované v pravděpodobnostním hodnocení bezpečnosti 2. úrovně a
2. minimální kritéria pro úspěch nápravných akcí k zabránění poškození jaderného paliva nebo k zabránění úniku radioaktivních látek každé kategorie úniku, a to na základě kritérií přijatelnosti uvedených v bodě 1,
g) použita kauzální analytická metoda pro vyhodnocení průběhu procesu a jeho událostí vedoucích k možnému poškození jaderného paliva nebo k možnému úniku radioaktivních látek analyzované kategorie využívající kritéria přijatelnosti a minimální kritéria pro úspěch nápravných akcí podle písmene f),
h) sestrojeny stromy událostí pro jednotlivé skupiny iniciačních událostí formou grafického logického modelu na základě výsledků použití kauzální analytické metody,
i) vyřešena zacyklení v modelu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti tak, aby byly zohledněny funkční závislosti mezi systémy, konstrukcemi nebo komponentami,
j) použita deduktivní metoda založená na pravděpodobnostním přístupu, která zpětně analyzuje rozvoj nežádoucí události nebo poruchy systému, pro nalezení všech řetězců příčin, které mohou vést k této události, využívající kritéria přijatelnosti podle písmene f),
k) sestrojeny stromy poruch pro každý systém, konstrukci nebo komponentu využívanou při odezvě na iniciační událost formou grafického logického modelu na základě výsledků použití deduktivní metody,
l) provedena komplexní analýza lidského faktoru tak, aby byly zahrnuty možné chyby pracovníků vykonávajících činnosti související s využíváním jaderné energie, činnosti v rámci expozičních situací a činnosti při zvládání radiační mimořádné události; v této analýze musí být zohledněny faktory způsobilé ovlivnit činnost pracovníků ve všech dílčích provozních stavech jaderného zařízení, a to včetně závislostí mezi lidskými chybami,
m) provedena komplexní analýza poruch ze společné příčiny a
n) provedena analýza radiačních mimořádných událostí vedoucích k analyzovaným kategoriím úniku radioaktivních látek z jaderného zařízení.
(2) V modelu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být dále zohledněny
a) všechny funkční závislosti mezi systémy, konstrukcemi nebo komponentami,
b) všechny fyzikální závislosti vyplývající z umístění systémů, konstrukcí nebo komponent a
c) vzájemné závislosti mezi různými jadernými zařízeními umístěnými ve stejném území k umístění jaderného zařízení.
Paragraf 6 vyhlášky 162/2017 stanovuje podrobné požadavky na to, jakým způsobem se musí vytvářet model pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti jaderného zařízení, aby bylo zajištěno komplexní posouzení rizik.
Co to znamená v praxi
Komplexní analýza rizik: Při hodnocení bezpečnosti jaderného zařízení je nutné systematicky zohlednit všechny relevantní údaje z projektu, rozdělit provozní režimy na dílčí stavy a pro každý stav určit možné iniciační události.
Použití specifických metod: Pro vyhodnocení průběhu událostí vedoucích k poškození paliva nebo úniku radioaktivních látek se musí použít kauzální analytická metoda a pro analýzu poruch systémů deduktivní metoda.
Zohlednění lidského faktoru: Součástí hodnocení musí být i komplexní analýza možných chyb pracovníků, což podtrhuje důležitost lidského prvku v jaderné bezpečnosti.
Grafické modely: Pro vizualizaci a analýzu složitých scénářů se musí vytvářet grafické logické modely, jako jsou stromy událostí a stromy poruch.
Na co si dát pozor
Zdůvodnění doby modelování: Je nutné řádně zdůvodnit, pro jak dlouhou dobu se modeluje odezva jaderného zařízení na iniciační události.
Kritéria přijatelnosti: Je nezbytné jasně stanovit kritéria přijatelnosti pro zabránění poškození jaderného paliva nebo úniku radioaktivních látek a minimální kritéria pro úspěch nápravných akcí.
Zacyklení v modelu: Je třeba zajistit, aby byly v modelu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti vyřešeny případné zacyklení, která by mohla zkreslit výsledky, a zohlednit funkční závislosti mezi systémy.
🔔 Hlídat změny § 6 — pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.