§ 2 Nařízení o přídělu konfiskovaných rodinných domků (přídělové nařízení pro rodinné domky) – Pojem rodinného domku.

§ 2 Pojem rodinného domku. (1) Rodinným domkem podle tohoto nařízení (dále „domek“) jest domek, v němž jest jeden nebo dva malé byty s příslušenstvím a výjimečně i další malý byt, byl-li tento byt zřízen využitím svažitého staveniště, a u něhož roční úplata (náhrada) za užívání bytu nebo bytů (dále „nájemné“) nepřevyšuje a) v pohraničním území (§ 53) s výjimkou lázeňských a klimatických míst [písm. b)] u domku s jedním bytem částku 6.000 Kčs a s dvěma byty částku 8.000 Kčs, b) v ostatním území a v lázeňských a klimatických místech pohraničního území, které vyhlásí osidlovací úřad a Fond národní obnovy ve Věstníku osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy (dále „Věstník“), u domku s jedním bytem částku 8.000 Kčs a s dvěma byty částku 12.000 Kčs. (2) Malým bytem podle odstavce 1 jest byt, u něhož podlahová plocha obytných místností nepřesahuje 80 m2. Za obytné místnosti se pokládají světnice, ložnice, obytné (světlé) komory (kabinety), obytné (světlé) kuchyně, pak provozovny a kanceláře sloužící zároveň za byt. Obyvatelnost kuchyní dlužno posuzovati podle jejich velikosti, úpravy a způsobu užívání. Kuchyně o výměře nejvýše 12 m2 podlahové plochy, mají-li kuchyňská kamna, se považují za neobytné. Užívá-li se samostatné kuchyně jako bytu, nutno ji vždy pokládati za obytnou. Za neobytné místnosti je považovati vedlejší místnosti bytu, jako jsou předsíně, koupelny, neobytné kuchyně, verandy, špíže, záchody a pod. Za neobytné je také považovati místnosti pro služebné, není-li jejich podlahová plocha větší než 12 m2, a jsou-li přístupny toliko z kuchyně. Místnosti, kterých se užívá k výkonu svobodného povolání nebo jako místností úředních, se pokládají za obytné místnosti bytu, s nímž jsou spojeny. Malá provozovna, která není částí bytu, se nepovažuje za obytnou místnost. (3) Domek může obsahovati také malé provozovny. Malou provozovnou jest místnost (místnosti), která jest od jiné provozovny a malého bytu stavebně oddělena, a které užívá živnostník, bydlící v témže domku v malém bytě, k provozu své živnosti jako dílny, krámu, skladiště a pod. Malá provozovna a malý byt téhož živnostníka nemusí býti od sebe stavebně odděleny. Nebydlí-li živnostník v témže domku, nesmí jeho malá provozovna v domku míti větší podlahovou plochu než 36 m2. (4) Rozhodné podle ustanovení odstavce 1 je u domku a) v pohraničním území roční nájemné řádně určené podle příslušné vyhlášky osidlovacího úřadu v Praze, b) v ostatním území roční nájemné vypočtené způsobem předepsaným toutéž vyhláškou pro výpočet nájemného v lázeňských a klimatických místech pohraničního území (na Slovensku podle příslušné vyhlášky osidlovacího úřadu v Bratislavě), leč by nájemné zjištěné podle vyměřovacího základu daně činžovní na berní rok 1947 bylo vyšší. K dočasné slevě nájemného u domků v pohraničním území, poskytnuté podle příslušných vyhlášek osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy v Praze, se nepřihlíží. Výpočet nájemného u bytů, kterých se nepoužívá, se řídí týmiž zásadami. (5) Do ročního nájemného uvedeného v odstavci 1 se započítává jen nájemné z obou nebo jednoho bytu bez rozdílu, užívá-li se části bytu také k provozu živnosti, svobodného povolání nebo jako místností úředních a pod., nezapočítává se však nájemné z bytu zřízeného využitím svažitého staveniště, ani z dalších jednotlivých obytných místností, z malé provozovny, která není částí bytu, z garáže nebo ze zahrady. (6) Rodinným domkem není domek, v němž žádný byt není obyvatelný po celý rok.