§ 1 Vyhláška ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky, kterou se upravují podrobnosti o postupu při posuzování archivních dokumentů jako kulturních památek a způsob zajišťování zvýšené ochrany archivních dokumentů jako kulturních památek a národních kulturních památek – POSTUP PŘI POSUZOVÁNÍ ARCHIVNÍCH DOKUMENTŮ JAKO KULTURNÍCH PAMÁTEK
Vyhláška ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky, kterou se upravují podrobnosti o postupu při posuzování archivních dokumentů jako kulturních památek a způsob zajišťování zvýšené ochrany archivních dokumentů jako kulturních památek a národních kulturních památek · 167/1975 Sb. · § 1 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 1 vyhlášky 167/1975 stanovuje kritéria pro posuzování, zda je archivní dokument kulturní památkou, přičemž zohledňuje jeho obsahovou hodnotu, formu, původce, dobu vzniku a význam pro dějiny nebo kulturu společnosti.
§ 1 POSTUP PŘI POSUZOVÁNÍ ARCHIVNÍCH DOKUMENTŮ JAKO KULTURNÍCH PAMÁTEK
(1) Při posuzování, zda archivní dokument (dále jen „dokument“) je kulturní památkou podle zákona, se přihlíží zejména k obsahové hodnotě dokumentu, k jeho formě, k významu jeho původce, k době a místu jeho vzniku, dále k významu dokumentu pro všeobecné, národní nebo regionální dějiny, k jeho významu pro dějiny vědy, techniky, hospodářství a kultury, k jeho jedinečnosti a původnosti nebo k jiné důležité vlastnosti, pro niž má mimořádný význam pro kulturu společnosti (§ 3 odst. 1 a 2 zákona).
(2) Kulturními památkami mohou být jednotlivé dokumenty, jejich soubory (archivní fondy, archivní sbírky) nebo jejich ucelené části, i když některé dokumenty v těchto souborech samy o sobě nejsou kulturními památkami.
Paragraf 1 vyhlášky 167/1975 stanovuje kritéria pro posuzování, zda je archivní dokument kulturní památkou, přičemž zohledňuje jeho obsahovou hodnotu, formu, původce, dobu vzniku a význam pro dějiny nebo kulturu společnosti.
Co to znamená v praxi
Při rozhodování o tom, zda je dokument kulturní památkou, se posuzuje jeho obsah, vzhled, kdo ho vytvořil, kdy a kde vznikl.
Důležitý je také význam dokumentu pro celkové, národní nebo regionální dějiny, vědu, techniku, hospodářství a kulturu.
Dokument musí být jedinečný, původní nebo mít jinou důležitou vlastnost, která mu dává mimořádný význam pro společnost.
Kulturními památkami mohou být jednotlivé dokumenty, ale i celé soubory (jako archivní fondy nebo sbírky), i když některé dokumenty v souboru samy o sobě památkami nejsou.
Příklad
Starý rukopis z 15. století, který popisuje významnou událost v regionálních dějinách a je psán unikátním písmem, by byl posuzován jako kulturní památka, protože splňuje kritéria obsahové hodnoty, doby vzniku a významu pro dějiny.