§ 1 vyhláška ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky, kterou se upravují podrobnosti o postupu při posuzování archivních dokumentů jako kulturních památek a způsob zajišťování zvýšené ochrany archivních dokumentů jako kulturních památek a národních kulturních památek – Kritéria pro posuzování, zda je archivní dokument…
Vyhláška ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky, kterou se upravují podrobnosti o postupu při posuzování archivních dokumentů jako kulturních památek a způsob zajišťování zvýšené ochrany archivních dokumentů jako kulturních památek a národních kulturních památek · 167/1975 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 1 vyhlášky 167/1975 stanovuje kritéria pro posuzování, zda je archivní dokument kulturní památkou, přičemž zohledňuje jeho obsahovou hodnotu, formu, původce, dobu vzniku a význam pro dějiny nebo kulturu společnosti. Při rozhodování o tom, zda je dokument kulturní památkou, se posuzuje jeho obsah, vzhled, kdo ho vytvořil, kdy a kde vznikl. (§ 1 zákona č. 167/1975 Sb., vyhláška ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky, kterou se upravují podrobnosti o postupu při posuzování archivních dokumentů jako kulturních památek a způsob zajišťování zvýšené ochrany archivních dokumentů jako kulturních památek a národních kulturních památek, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 167/1975 Sb.
(1) Při posuzování, zda archivní dokument (dále jen „dokument“) je kulturní památkou podle zákona, se přihlíží zejména k obsahové hodnotě dokumentu, k jeho formě, k významu jeho původce, k době a místu jeho vzniku, dále k významu dokumentu pro všeobecné, národní nebo regionální dějiny, k jeho významu pro dějiny vědy, techniky, hospodářství a kultury, k jeho jedinečnosti a původnosti nebo k jiné důležité vlastnosti, pro niž má mimořádný význam pro kulturu společnosti (§ 3 odst. 1 a 2 zákona).
(2) Kulturními památkami mohou být jednotlivé dokumenty, jejich soubory (archivní fondy, archivní sbírky) nebo jejich ucelené části, i když některé dokumenty v těchto souborech samy o sobě nejsou kulturními památkami.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Při rozhodování o tom, zda je dokument kulturní památkou, se posuzuje jeho obsah, vzhled, kdo ho vytvořil, kdy a kde vznikl.
- Důležitý je také význam dokumentu pro celkové, národní nebo regionální dějiny, vědu, techniku, hospodářství a kulturu.
- Dokument musí být jedinečný, původní nebo mít jinou důležitou vlastnost, která mu dává mimořádný význam pro společnost.
- Kulturními památkami mohou být jednotlivé dokumenty, ale i celé soubory (jako archivní fondy nebo sbírky), i když některé dokumenty v souboru samy o sobě památkami nejsou.
Příklad
Starý rukopis z 15. století, který popisuje významnou událost v regionálních dějinách a je psán unikátním písmem, by byl posuzován jako kulturní památka, protože splňuje kritéria obsahové hodnoty, doby vzniku a významu pro dějiny.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 4 Katalog prací ve veřejných službách a správě (Nařízení vlády o katalogu prací ve veřej)§ 67b Zdravotnická dokumentace (Zákon o péči o zdraví lidu)§ 4 Účinnost (Nařízení vlády, kterým se stanoví katalo)§ 3 Katalog prací (Nařízení vlády, kterým se stanoví katalo)§ 22 KATALOG PRACÍ (Nařízení vlády o platových poměrech zamě)