§ 153b Zákon, kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád – Zmešká-li žalovaný
Zákon, kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád · 171/1993 Sb. · § 153b · Procesní právo
Stručně: Paragraf 153b zákona 171/1993 umožňuje soudu vydat rozsudek pro zmeškání, pokud se žalovaný bez omluvy nedostaví k prvnímu jednání a žalobce to navrhne.
§ 153b
(1) Zmešká-li žalovaný, kterému bylo řádně doručeno předvolání nejméně 5 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat (§ 47), a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které bylo ve věci nařízeno, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.
(2) Je-li v jedné věci několik žalovaných, lze rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jen tehdy, nedostaví-li se k jednání všichni řádně obeslaní žalovaní.
(3) Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.
(4) Zmešká-li žalovaný z omluvitelných důvodů první jednání ve věci, při němž byl vynesen rozsudek pro zmeškání, soud na návrh žalovaného tento rozsudek usnesením zruší a nařídí jednání. Takový návrh může účastník podat nejpozději do dne právní moci rozsudku pro zmeškání.
(5) Pokud žalovaný kromě návrhu na zrušení rozsudku soudu prvního stupně z důvodů podle odstavce 4 podal proti rozsudku i odvolání a soud prvního stupně návrhu na zrušení svého rozsudku vyhověl, platí, že odvolání bylo vzato zpět.“.
20. V § 156 odst. 2 v první větě se slova „na dobu tří dnů“ nahrazují slovy „na dobu deseti kalendářních dnů“.
21. § 157 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
„(4) V odůvodnění rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo rozsudkem pro zmeškání.“.
22. V § 158 odst. 2 se na konci první věty připojují slova „, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne vyhlášení rozsudku“ a dále se vkládá druhá věta, která zní: „Předseda soudu je oprávněn tuto lhůtu prodloužit o dalších 90 dnů.“.
23. V § 168 odst. 2 se za slovo „odvolání“ vkládají slova „nebo dovolání“.
24. V § 172 odst. 1 větě první se vypouštějí slova „nepřesahující 20 000 Kčs, ve věcech obchodních nepřevyšující 100 000 Kčs, nebo právo na zaplacení peněžité částky, která se opírá o výpis z knih tuzemského peněžního ústavu“.
25. V § 178 odst. 2 věta první zní: „O vhodnosti a účelnosti navržených nebo zamýšlených opatření soud zpravidla zjistí názor orgánu péče o děti a orgánu obce, které jsou obeznámeny s poměry.“.
26. § 200d se doplňuje odstavcem 4, který zní:
„(4) Změní-li se okolnosti, podle nichž se posuzuje příslušnost, soud až dosud příslušný rozhodne o přenesení své příslušnosti na soud nově příslušný; nesouhlasí-li tento soud s přenesením příslušnosti, rozhodne jeho nadřízený soud. Po doručení sdělení nově příslušného rejstříkového soudu o zápisu podnikatele do obchodního rejstříku soud dříve příslušný zápis v obchodním rejstříku vymaže.“.
27. V § 200f se slova „do zákonodárných sborů nebo do orgánů místní samosprávy“ nahrazují slovy „do Poslanecké sněmovny, Senátu nebo zastupitelstev územních samosprávných celků“.
28. V § 202 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1) Odvolání není přípustné proti rozsudku pro uznání nebo proti rozsudku pro zmeškání, ledaže je podáno proto, že nebyly splněny předpoklady pro jejich vydání (§ 153a, § 153b) nebo že rozsudek spočívá v nesprávném právním posouzení věci.“.
Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3.
29. V § 205 odst. 1 se slova „(§ 42 odst. 3)“ nahrazují slovy „(§ 42 odst. 4)“.
30. V § 207 odst. 2 se ve větě první tečka nahrazuje středníkem a doplňují se tato slova: „v takovém případě odvolací soud odvolací řízení zastaví.“.
31. V § 214 se odstavec 2 doplňuje o písmeno h), které zní:
„h) odvolání směřuje proti rozsudku pro uznání nebo proti rozsudku pro zmeškání.“.
32. V § 220 odst. 2 se slova „skutečný stav“ nahrazují slovy „skutkový stav“.
33. § 221 zní:
Paragraf 153b zákona 171/1993 umožňuje soudu vydat rozsudek pro zmeškání, pokud se žalovaný bez omluvy nedostaví k prvnímu jednání a žalobce to navrhne.
Co to znamená v praxi
Pokud jste žalovaný a nedostavíte se k prvnímu jednání soudu, ačkoliv jste byli řádně předvoláni nejméně 5 dnů předem a poučeni o následcích, soud může rozhodnout ve prospěch žalobce.
Soud tak učiní, pokud žalobce, který se k jednání dostavil, navrhne vydání rozsudku pro zmeškání.
V takovém případě se tvrzení žalobce o skutkových okolnostech považují za pravdivá.
Pokud je žalovaných více, rozsudek pro zmeškání lze vydat jen tehdy, pokud se nedostaví všichni žalovaní.
Příklad
Pan Novák zažaloval pana Dvořáka o zaplacení dluhu. Pan Dvořák dostal předvolání k soudu 7 dní před jednáním a byl poučen, co se stane, když nepřijde. Pan Dvořák se k prvnímu jednání nedostavil a ani se neomluvil. Pan Novák, který k soudu přišel, navrhl, aby soud vydal rozsudek pro zmeškání. Soud pak rozhodl ve prospěch pana Nováka, protože tvrzení pana Nováka o dluhu se považovala za nesporná.
Na co si dát pozor
Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, kde nelze uzavřít smír (například ve věcech týkajících se osobního stavu).
Rozsudek pro zmeškání nelze vydat, pokud by jím došlo ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.
Pokud se žalovaný z omluvitelných důvodů nedostavil k jednání, při kterém byl vynesen rozsudek pro zmeškání, může soud tento rozsudek zrušit.
Návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání z omluvitelných důvodů musí žalovaný podat nejpozději do dne právní moci rozsudku.
Hlídat změny § 153b – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.