§ 7 Vyhláška o náhradách výdajů při zahraničních pracovních cestách – Výši diety stanoví prováděcí předpisy (§ 12)

Vyhláška o náhradách výdajů při zahraničních pracovních cestách · 18/1960 Sb. · § 7 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 7 vyhlášky 18/1960 stanovuje, že dieta při zahraniční pracovní cestě je určena na pokrytí stravy, nutné místní dopravy a běžných osobních výdajů, a upřesňuje, od kdy do kdy dieta zaměstnanci náleží.
§ 7 (1) Výši diety stanoví prováděcí předpisy (§ 12), a to odstupňovaně, zejména podle míry nutných výdajů na stravu a ubytování a podle povahy úkolů zaměstnance. (2) Z diet je zaměstnanec povinen hradit zejména a) výdaje za stravu, b) výdaje za nutné použití dopravních prostředků v obci místa jednání nebo výkonu, c) běžné osobní a společenské výdaje. (3) Dieta přísluší zaměstnanci od okamžiku odletu z tuzemska do okamžiku příletu do tuzemska. Použije-li zaměstnanec jiného dopravního prostředku, přísluší mu dieta při odjezdu do zahraničí od okamžiku přestupu československých státních hranic a při návratu ze zahraničí do okamžiku jejich přestupu.
← § 6celý předpis§ 8 →

Výklad

Stručně

Paragraf 7 vyhlášky 18/1960 stanovuje, že dieta při zahraniční pracovní cestě je určena na pokrytí stravy, nutné místní dopravy a běžných osobních výdajů, a upřesňuje, od kdy do kdy dieta zaměstnanci náleží.

Co to znamená v praxi

Příklad

Pan Novák letí na služební cestu do Německa. Dieta mu začne náležet v okamžiku, kdy letadlo s ním odstartuje z Prahy. Z této diety si bude hradit jídlo v Německu, jízdenky na metro v Berlíně a drobné osobní výdaje. Dieta mu přestane náležet v okamžiku, kdy letadlo s ním přistane zpět v Praze.

Na co si dát pozor

Hlídat změny § 7 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.
← § 6celý předpis§ 8 →