§ 1 Nařízení vlády o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky – Prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky
Nařízení vlády o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky · 182/2015 Sb. · § 1
Stručně: Paragraf 1 nařízení vlády 182/2015 prohlašuje konkrétní kulturní památky, jako je Žlutický kancionál nebo Madona z Veveří, za národní kulturní památky.
§ 1 Prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky
(1) Za národní kulturní památky se prohlašují tyto kulturní památky:
a) v hlavním městě Praze
1. Žlutický kancionál,
2. Madona z Veveří,
3. Astronomické hodiny Engelberta Seigeho,
4. Soubor dvou renesančních sextantů: sextant Josta Bürgiho a sextant Erasma Habermela;
b) ve Středočeském kraji
Staroboleslavské palladium;
c) v Jihočeském kraji
1. Oltářní křídla z Roudník,
2. Vyšebrodský cyklus;
d) v Královéhradeckém kraji
Šlikovská šperkovnice.
(2) Názvy, čísla v rejstříku Ústředního seznamu kulturních památek České republiky, charakteristiky a trvalé umístění národních kulturních památek podle odstavce 1 jsou uvedeny v příloze k tomuto nařízení.
Paragraf 1 nařízení vlády 182/2015 prohlašuje konkrétní kulturní památky, jako je Žlutický kancionál nebo Madona z Veveří, za národní kulturní památky.
Co to znamená v praxi
Tento paragraf určuje, které konkrétní předměty jsou považovány za národní kulturní památky.
Seznam těchto památek je rozdělen podle krajů, například v Praze jsou to čtyři položky, ve Středočeském kraji jedna.
Podrobné informace o těchto památkách, jako jsou jejich názvy, čísla v rejstříku, charakteristiky a umístění, jsou uvedeny v příloze k tomuto nařízení.
Příklad
Žlutický kancionál, který je uveden v odstavci 1 písm. a) bodě 1, je tímto nařízením oficiálně prohlášen za národní kulturní památku.
Na co si dát pozor
Paragraf pouze prohlašuje památky, ale nestanovuje žádné lhůty ani konkrétní povinnosti pro běžného člověka.
Pro detailní informace o každé památce je nutné nahlédnout do přílohy nařízení.