§ 8d Zákon, kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 7/2009 Sb. – Poruší-li Komora opakovaně závažným způsobem povinnost…
Zákon, kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 7/2009 Sb. · 183/2009 Sb. · § 8d · Insolvence a exekuce
Stručně: Paragraf 8d zákona č. 183/2009 Sb. umožňuje ministrovi spravedlnosti zavést nucenou správu Komory soudních exekutorů, pokud Komora opakovaně závažně poruší zákonné povinnosti.
§ 8d
(1) Poruší-li Komora opakovaně závažným způsobem povinnost stanovenou jí zákonem, může ministr rozhodnout o nucené správě Komory. Proti rozhodnutí o nucené správě nelze podat rozklad. Prvním úkonem v řízení o zavedení nucené správy může být vydání rozhodnutí o nucené správě Komory. Ministr může rozhodnutí o nucené správě Komory změnit.
(2) Dnem, kdy rozhodnutí o nucené správě Komory nabude právní moci, se v rozsahu stanoveném v tomto rozhodnutí pozastavuje výkon funkce orgánů Komory, vyjma podání žaloby k soudu proti tomuto rozhodnutí. Rozhodování o věcech náležejících do působnosti orgánů Komory tímto okamžikem přechází v rozsahu, v němž byl výkon jejich funkce pozastaven, na ministerstvo. Ministerstvo v těchto věcech jedná jménem Komory navenek v rozsahu stanoveném v rozhodnutí o nucené správě Komory.
(3) Pokud nebyl výkon funkce orgánů Komory pozastaven nebo v rozsahu, v němž nebyl pozastaven, mohou tyto orgány ve věcech náležejících do jejich působnosti rozhodovat pouze se souhlasem ministerstva, jinak je takové rozhodnutí neplatné. Ve věcech, v nichž ministerstvo nejedná jménem Komory navenek, může Komora činit právní úkony jen se souhlasem ministerstva, jinak jsou takové právní úkony neplatné. Věta první a druhá se nevztahují na podání žaloby k soudu proti rozhodnutí o zavedení nucené správy Komory.
(4) Náklady spojené s výkonem nucené správy hradí ministerstvo.
(5) Nucená správa končí doručením rozhodnutí ministra o jejím ukončení, nejpozději uplynutím 3 let od jejího zavedení. Na nejbližším jednání sněmu podá ministerstvo zprávu o výkonu nucené správy a o stavu hospodaření a majetku Komory.“.
7. V § 9 odst. 2 a 3 se slovo „Komora“ nahrazuje slovem „Ministerstvo“.
8. V § 9 odst. 2 se slova „po vyjádření ministerstva“ zrušují.
9. § 10 zní:
Paragraf 8d zákona č. 183/2009 Sb. umožňuje ministrovi spravedlnosti zavést nucenou správu Komory soudních exekutorů, pokud Komora opakovaně závažně poruší zákonné povinnosti.
Co to znamená v praxi
Ministr může rozhodnout o nucené správě Komory, pokud Komora opakovaně a závažně poruší své zákonné povinnosti.
Proti tomuto rozhodnutí o nucené správě nelze podat rozklad.
Dnem právní moci rozhodnutí o nucené správě se pozastavuje výkon funkce orgánů Komory v rozsahu určeném rozhodnutím.
Rozhodování o věcech Komory v pozastaveném rozsahu přechází na ministerstvo, které jedná jménem Komory navenek.
Orgány Komory, jejichž funkce nebyla pozastavena, mohou rozhodovat nebo činit právní úkony pouze se souhlasem ministerstva, jinak jsou neplatné.
Nucená správa končí rozhodnutím ministra o jejím ukončení, nejpozději však po 3 letech od jejího zavedení.
Náklady spojené s nucenou správou hradí ministerstvo.
Příklad
Komora soudních exekutorů opakovaně nezveřejňuje povinné informace na svých webových stránkách, ačkoliv jí to ukládá zákon. Ministr spravedlnosti může na základě tohoto opakovaného a závažného porušení zákona rozhodnout o zavedení nucené správy Komory.
Na co si dát pozor
Rozhodnutí o nucené správě může být prvním úkonem v řízení, což znamená, že nemusí předcházet žádné jiné kroky.
Proti rozhodnutí o nucené správě nelze podat rozklad, ale je možné podat žalobu k soudu.
Nucená správa může trvat maximálně 3 roky.
I během nucené správy mohou orgány Komory podat žalobu k soudu proti rozhodnutí o zavedení nucené správy bez souhlasu ministerstva.