§ 1 vyhláška, kterou se stanoví obsah a náležitosti plánu území s archeologickými nálezy – Plán území s archeologickými nálezy (dále jen „plán“)…
Vyhláška, kterou se stanoví obsah a náležitosti plánu území s archeologickými nálezy · 187/2007 Sb. · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 1 vyhlášky 187/2007 stanovuje, že plán území s archeologickými nálezy se skládá z textové a grafické části a definuje jejich obsah. Textová část plánu musí slovně vymezit hranice území, kde se mohou nacházet archeologické nálezy. (§ 1 zákona č. 187/2007 Sb., vyhláška, kterou se stanoví obsah a náležitosti plánu území s archeologickými nálezy, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 187/2007 Sb.
(1) Plán území s archeologickými nálezy (dále jen „plán“) obsahuje textovou a grafickou část.
(2) Textová část plánu obsahuje slovní vymezení hranice území s archeologickými nálezy. Hranici jednoho území s archeologickými nálezy tvoří čára vedená po hranici parcel, ve výjimečných případech ji tvoří spojnice lomových bodů stávajících hranic nebo bodů na těchto hranicích. Tato hranice se vyznačí i v grafické části plánu.
(3) Grafická část plánu obsahuje výkresy, které se zpracovávají nad mapovým podkladem v měřítku katastrální mapy, popřípadě ve zvlášť odůvodněných případech v měřítku 1 : 5 000, a vydávají se v měřítku 1 : 50 000, 1 : 10 000 nebo 1 : 5 000, popřípadě v měřítku katastrální mapy.
(4) Ve výkresech podle odstavce 3 se vyznačí:
a) hranice památkové rezervace, pokud nejsou zahrnuty v území podle písmene d),
b) hranice památkové zóny, pokud nejsou zahrnuty v území podle písmene d),
c) hranice pozemků, které jsou kulturní památkou nebo národní kulturní památkou, pokud nejsou zahrnuty v územích podle písmene a), b) nebo d),
d) hranice území, na nichž se vyskytují nebo se mohou odůvodněně vyskytovat archeologické nálezy,
e) nemovité kulturní památky a nemovité národní kulturní památky, které jsou archeologickými nálezy.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Textová část plánu musí slovně vymezit hranice území, kde se mohou nacházet archeologické nálezy.
- Hranice tohoto území se obvykle vedou po hranicích parcel, výjimečně po spojnicích lomových bodů stávajících hranic.
- Grafická část plánu obsahuje výkresy na mapovém podkladu (měřítko katastrální mapy, nebo 1:5 000) a vydává se v měřítku 1:50 000, 1:10 000, 1:5 000, nebo v měřítku katastrální mapy.
- Ve výkresech musí být vyznačeny hranice památkových rezervací, památkových zón, pozemků s kulturními památkami a hranice území s možným výskytem archeologických nálezů.
Příklad
Obec XY chce mít plán území s archeologickými nálezy. Musí vytvořit dokument, který bude mít textovou část popisující, kde přesně se archeologické nálezy mohou nacházet (např. „území podél řeky A v katastrálním území B, ohraničené parcelami č. 123, 456 a 789“). K tomu připojí mapu (grafickou část), kde budou tyto hranice zakresleny a kde budou vyznačeny i případné památkové zóny nebo již známé kulturní památky.
Na co si dát pozor
- Hranice území s archeologickými nálezy se ve výjimečných případech nemusí přesně shodovat s hranicemi parcel, ale může jít o spojnice lomových bodů.
- Měřítko mapového podkladu pro zpracování je obvykle katastrální mapa, ale ve zvlášť odůvodněných případech může být 1:5 000.
- Měřítko vydávaných výkresů se liší (1:50 000, 1:10 000, 1:5 000 nebo katastrální mapa).
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.