Co § 1 znamená v praxi?

Textová část plánu musí slovně vymezit hranice území, kde se mohou nacházet archeologické nálezy. Hranice tohoto území se obvykle vedou po hranicích parcel, výjimečně po spojnicích lomových bodů stávajících hranic. Grafická část plánu obsahuje výkresy na mapovém podkladu (měřítko katastrální mapy, nebo 1:5 000) a vydává se v měřítku 1:50 000, 1:10 000, 1:5 000, nebo v měřítku katastrální mapy. Ve výkresech musí být vyznačeny hranice památkových rezervací, památkových zón, pozemků s kulturními památkami a hranice území s možným výskytem archeologických nálezů.

§ 1 Vyhláška, kterou se stanoví obsah a náležitosti plánu území s archeologickými nálezy – Plán území s archeologickými nálezy (dále jen „plán“)…

Vyhláška, kterou se stanoví obsah a náležitosti plánu území s archeologickými nálezy · 187/2007 Sb. · § 1

Stručně: Paragraf 1 vyhlášky 187/2007 stanovuje, že plán území s archeologickými nálezy se skládá z textové a grafické části a definuje jejich obsah.

§ 1 (1) Plán území s archeologickými nálezy (dále jen „plán“) obsahuje textovou a grafickou část. (2) Textová část plánu obsahuje slovní vymezení hranice území s archeologickými nálezy. Hranici jednoho území s archeologickými nálezy tvoří čára vedená po hranici parcel, ve výjimečných případech ji tvoří spojnice lomových bodů stávajících hranic nebo bodů na těchto hranicích. Tato hranice se vyznačí i v grafické části plánu. (3) Grafická část plánu obsahuje výkresy, které se zpracovávají nad mapovým podkladem v měřítku katastrální mapy, popřípadě ve zvlášť odůvodněných případech v měřítku 1 : 5 000, a vydávají se v měřítku 1 : 50 000, 1 : 10 000 nebo 1 : 5 000, popřípadě v měřítku katastrální mapy. (4) Ve výkresech podle odstavce 3 se vyznačí: a) hranice památkové rezervace, pokud nejsou zahrnuty v území podle písmene d), b) hranice památkové zóny, pokud nejsou zahrnuty v území podle písmene d), c) hranice pozemků, které jsou kulturní památkou nebo národní kulturní památkou, pokud nejsou zahrnuty v územích podle písmene a), b) nebo d), d) hranice území, na nichž se vyskytují nebo se mohou odůvodněně vyskytovat archeologické nálezy, e) nemovité kulturní památky a nemovité národní kulturní památky, které jsou archeologickými nálezy.

celý předpis § 2 →

Výklad

Stručně

Paragraf 1 vyhlášky 187/2007 stanovuje, že plán území s archeologickými nálezy se skládá z textové a grafické části a definuje jejich obsah.

Co to znamená v praxi

Textová část plánu musí slovně vymezit hranice území, kde se mohou nacházet archeologické nálezy.
Hranice tohoto území se obvykle vedou po hranicích parcel, výjimečně po spojnicích lomových bodů stávajících hranic.
Grafická část plánu obsahuje výkresy na mapovém podkladu (měřítko katastrální mapy, nebo 1:5 000) a vydává se v měřítku 1:50 000, 1:10 000, 1:5 000, nebo v měřítku katastrální mapy.
Ve výkresech musí být vyznačeny hranice památkových rezervací, památkových zón, pozemků s kulturními památkami a hranice území s možným výskytem archeologických nálezů.

Příklad

Obec XY chce mít plán území s archeologickými nálezy. Musí vytvořit dokument, který bude mít textovou část popisující, kde přesně se archeologické nálezy mohou nacházet (např. „území podél řeky A v katastrálním území B, ohraničené parcelami č. 123, 456 a 789“). K tomu připojí mapu (grafickou část), kde budou tyto hranice zakresleny a kde budou vyznačeny i případné památkové zóny nebo již známé kulturní památky.

Na co si dát pozor

Hranice území s archeologickými nálezy se ve výjimečných případech nemusí přesně shodovat s hranicemi parcel, ale může jít o spojnice lomových bodů.
Měřítko mapového podkladu pro zpracování je obvykle katastrální mapa, ale ve zvlášť odůvodněných případech může být 1:5 000.
Měřítko vydávaných výkresů se liší (1:50 000, 1:10 000, 1:5 000 nebo katastrální mapa).

Hlídat změny § 1 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.

celý předpis § 2 →