Stručně: Paragraf 17 zákona 188/1950 stanoví, že krajské národní výbory určují plány pěstování sazenic a podnoží pro školky ve svém regionu, a to v souladu s celostátním hospodářským plánem a se souhlasem ministerstva zemědělství.
§ 17
Krajské národní výbory stanoví v rámci jednotného hospodářského plánu pro školky provozované v obvodu jejich působnosti se schválením ministerstva zemědělství celkové plány pěstování sazenic a podnoží.
Paragraf 17 zákona 188/1950 stanoví, že krajské národní výbory určují plány pěstování sazenic a podnoží pro školky ve svém regionu, a to v souladu s celostátním hospodářským plánem a se souhlasem ministerstva zemědělství.
Co to znamená v praxi
Krajské národní výbory měly pravomoc plánovat, co a v jakém množství se bude pěstovat ve školkách v jejich oblasti.
Tyto plány musely být součástí širšího, jednotného hospodářského plánu státu.
Pro platnost těchto plánů byl nutný souhlas ministerstva zemědělství.
Cílem bylo centrálně řídit produkci sazenic a podnoží pro zemědělství.
Na co si dát pozor
Ustanovení § 17 se nevztahovalo na Československé státní statky, národní podnik, Československé státní lesy, národní podnik, a další zemědělské závody, jejichž plány stanovovalo přímo ministerstvo zemědělství (§ 18).
Plány krajských národních výborů musely být schváleny ministerstvem zemědělství, což naznačuje kontrolu shora.
Hlídat změny § 17 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.