§ 9 Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění – Zaměstnavatel odvádí pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce
Stručně: Paragraf 9 zákona č. 189/2006 Sb. stanovuje, kdy a kam zaměstnavatelé odvádějí pojistné na sociální zabezpečení, a za jakých podmínek si mohou odečíst část náhrady mzdy za dočasnou pracovní neschopnost zaměstnanců od celkové částky pojistného.
§ 9
(1) Zaměstnavatel odvádí pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce. Pojistné za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pojistné se odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.
(2) Zaměstnavatel, který platí pojistné ve výši sazby uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) bodě 2 a bodě 3, odečte z částky pojistného polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci, za který pojistné platí, zúčtoval zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, a rozdíl odvede na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Polovina uvedená ve větě první se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
(3) Zaměstnavatel, který platí pojistné ve výši sazby uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) bodě 1 a bodě 3, odečte z částky pojistného polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci zúčtoval zaměstnancům se zdravotním postižením59a) na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, a rozdíl odvede na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Za zaměstnance se zdravotním postižením se považuje zaměstnanec, který byl osobou se zdravotním postižením v den vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény).
(4) Zaměstnavatel, který platí pojistné ve výši sazby uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) bodě 1 a bodě 3, je povinen ve lhůtě stanovené v odstavci 1 předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu přehled o výši vyměřovacích základů stanovených podle § 5a písm. a) a b) a o výši pojistného, které je povinen odvádět, s uvedením čísla účtu, z něhož byla platba pojistného provedena; zaměstnavatel uvedený v odstavci 3 uvádí na tomto tiskopisu též výši částky, kterou zúčtoval v kalendářním měsíci zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, a výši rozdílu mezi pojistným a polovinou těchto zúčtovaných náhrad mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti.
(5) Zaměstnavatel, který platí pojistné ve výši sazby uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) bodě 2 a bodě 3, je povinen ve lhůtě stanovené v odstavci 1 předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu přehled o výši vyměřovacích základů stanovených podle § 5a písm. a) a b), o výši pojistného, které je povinen odvádět, o výši částky, kterou zúčtoval v kalendářním měsíci zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, a o výši rozdílu mezi pojistným a polovinou těchto zúčtovaných náhrad mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti s uvedením čísla účtu, z něhož byla platba pojistného provedena.
(6) Je-li polovina částky, kterou zaměstnavatel uvedený v odstavci 2 nebo odstavci 3 v kalendářním měsíci zúčtoval zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, vyšší než pojistné za tento kalendářní měsíc, požádá zaměstnavatel příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení o úhradu rozdílu. Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna uhradit rozdíl do 8 dnů ode dne obdržení žádosti, pokud nemá zaměstnavatel vůči ní splatný závazek; je-li takový závazek, použije se požadovaná částka nejdříve k jeho úhradě.
(7) Byla-li z částky pojistného odečtena náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti ve vyšší částce, než měla být odečtena, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh na pojistném.
59a) § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.“.
35. § 10 včetně poznámky pod čarou č. 17 zní:
Paragraf 9 zákona č. 189/2006 Sb. stanovuje, kdy a kam zaměstnavatelé odvádějí pojistné na sociální zabezpečení, a za jakých podmínek si mohou odečíst část náhrady mzdy za dočasnou pracovní neschopnost zaměstnanců od celkové částky pojistného.
Co to znamená v praxi
Zaměstnavatelé musí odvádět pojistné za každý kalendářní měsíc, a to vždy od 1. do 20. dne následujícího měsíce, na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.
Někteří zaměstnavatelé si mohou z celkového pojistného odečíst polovinu částky, kterou vyplatili zaměstnancům jako náhradu mzdy za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti.
Tento odpočet se týká i zaměstnanců se zdravotním postižením, pokud byli osobou se zdravotním postiženou v den vzniku neschopnosti.
Zaměstnavatelé jsou povinni v uvedené lhůtě předkládat okresní správě sociálního zabezpečení přehled o výši vyměřovacích základů a pojistného, včetně informací o uplatněných odpočtech náhrad mzdy.
Na co si dát pozor
Je nutné dodržet stanovenou lhůtu pro odvod pojistného (od 1. do 20. dne následujícího měsíce) a pro předložení přehledů.
Správné určení sazby pojistného podle § 7 odst. 1 písm. a) je klíčové pro aplikaci odpočtů.
Při odpočtu náhrady mzdy se polovina částky zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
🔔 Hlídat změny § 9 — pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.