§ 2 nařízení vlády o způsobu určení hodnoty obydlí, které dlužník není povinen vydat ke zpeněžení – Co se považuje za obydlí a jeho součásti
Nařízení vlády o způsobu určení hodnoty obydlí, které dlužník není povinen vydat ke zpeněžení · 189/2019 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 2 nařízení vlády 189/2019 určuje, co se považuje za obydlí a jeho součásti, pokud jde o stavbu, která plní účel obydlí, a pozemek nezbytný k jeho řádnému užívání. Pokud je dům součástí pozemku, za obydlí se považuje pouze dům. (§ 2 zákona č. 189/2019 Sb., nařízení vlády o způsobu určení hodnoty obydlí, které dlužník není povinen vydat ke zpeněžení, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 189/2019 Sb.
(1) Jestliže je stavba, která plní účel obydlí, součástí pozemku nebo práva stavby, považuje se za obydlí tato stavba.
(2) Za součást obydlí se považuje také pozemek nezbytný k řádnému užívání obydlí a tvořící s ním funkční celek; takovým pozemkem může být zejména pozemek, na němž se obydlí nachází, pozemek zajišťující přístup k obydlí a související společně užívaný pozemek, zpravidla pod společným oplocením.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud je dům součástí pozemku, za obydlí se považuje pouze dům.
- K obydlí patří i pozemek, který je nutný pro jeho správné užívání a tvoří s ním jeden celek.
- Takovým pozemkem může být ten, na kterém dům stojí, nebo pozemek pro přístup k domu.
- Může jít i o společně užívaný pozemek, například pod jedním plotem.
Příklad
Pan Novák bydlí v domě, který stojí na jeho pozemku. K domu vede příjezdová cesta, která je také na jeho pozemku a je oplocena společně s domem. V insolvenčním řízení se za obydlí pana Nováka považuje dům i s pozemkem, na kterém stojí, a také příjezdová cesta, protože tvoří s domem funkční celek.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.