§ 3 Zákon, kterým se mění zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a o změně dalších zákonů – Český rozhlas naplňuje veřejnou službu v oblasti…
Zákon, kterým se mění zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a o změně dalších zákonů · 192/2002 Sb. · § 3 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 3 zákona č. 192/2002 Sb. stanovuje, jakým způsobem Český rozhlas naplňuje veřejnou službu v oblasti rozhlasového vysílání, a to provozováním vysílání, zřizováním zpravodajů, vytvářením archivů, vysíláním děl, poskytováním 24hodinové programové služby a rozvojem nových technologií.
§ 3
(1) Český rozhlas naplňuje veřejnou službu v oblasti rozhlasového vysílání zejména tím, že
a) provozuje rozhlasové vysílání s využitím části kmitočtového spektra umožňující pokrytí území České republiky třemi celoplošnými rozhlasovými programy v pásmu velmi krátkých vln a rozhlasovými programy regionálních studií vysílanými v pásmu velmi krátkých vln, a to prostřednictvím zemských vysílacích rádiových zařízení, popřípadě prostřednictvím jiných technických prostředků; Český rozhlas může vysílat i v pásmu dlouhých a středních vln,
b) zřizuje síť vlastních zpravodajů,
c) vytváří archivní fondy, udržuje je a podílí se na jejich využívání jako součásti národního kulturního bohatství,
d) vysílá díla domácí a zahraniční tvorby,
e) poskytuje alespoň na jednom vysílaném programu 24hodinovou programovou službu, včetně aktuálního zpravodajství,
f) vyvíjí činnost v oblastech nových vysílacích technologií a služeb.
(2) Český rozhlas provozuje rozhlasové vysílání do zahraničí na jednom rozhlasovém programu v pásmu krátkých vln prostřednictvím zemských vysílacích rádiových zařízení, popřípadě prostřednictvím jiných technických prostředků. Vysílání do zahraničí musí splňovat podmínky § 2 odst. 2 písm. a) a c) a přispívat k propagaci dobrého jména České republiky.
(3) Státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu,1a) vyhradí po předchozím souhlasu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání pro Český rozhlas kmitočty umožňující provozování rozhlasového vysílání v rozsahu stanoveném v odstavci 1 písm. a) a v odstavci 2. Kmitočty v pásmu dlouhých a středních vln vyhradí jen tehdy, pokud o to Český rozhlas požádá.
(4) Celoplošným rozhlasovým programem se rozumí rozhlasový program, jehož vysílání může přijímat alespoň 70 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu.1b)
1a) Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 274/2001 Sb.
1b) § 12 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.“.
3. V § 4 odst. 1 větě první se slova „tvorby a šíření programů“ nahrazují slovem „činnosti“, ve větě třetí se slova „Česká národní rada, a to“ nahrazují slovy „Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (dále jen „Poslanecká sněmovna“)“.
4. V § 4 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které včetně poznámky pod čarou č. 1c) znějí:
„(2) Návrhy kandidátů na členy Rady předkládají Poslanecké sněmovně organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy. Návrhy lze předložit ve lhůtě 15 dnů ode dne zveřejnění výzvy předsedy Poslanecké sněmovny k předložení návrhů způsobem stanoveným usnesením Poslanecké sněmovny.
(3) Členem Rady může být zvolen občan České republiky, který
a) je způsobilý k právním úkonům,
b) má trvalý pobyt na území České republiky, a
c) je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, pokud jeho odsouzení pro tento trestný čin nebylo zahlazeno nebo se na něho z jiného důvodu nehledí, jako by nebyl odsouzen, a ten, kdo nesplňuje předpoklady podle zvláštního zákona.1c)
1c) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 4 až 7.
5. V § 4 odstavec 4 zní:
„(4) Členové Rady jsou voleni z kandidátů navržených podle odstavce 2, a to na funkční období 6 let, přičemž každé 2 roky je volena jedna třetina členů; mohou být zvoleni opětovně, ne však více než na dvě funkční období jdoucí po sobě. Na místa uprázdněná z jiného důvodu než pro uplynutí funkčního období jsou voleni noví členové na dobu zbývající do konce funkčního období toho člena, jehož místo se uprázdnilo; je-li tato doba kratší než 1 rok, omezení možnosti opětovného zvolení neplatí. V případě odvolání Rady podle § 6 odst. 3 a následném zvolení všech členů Rady Rada na své první schůzi losem určí 3 členy Rady s funkčním obdobím 2 roky, 3 členy s funkčním obdobím 4 roky a 3 členy s funkčním obdobím 6 let.“.
6. V § 4 odst. 5 se slova „České národní radě“ nahrazují slovy „Poslanecké sněmovně“.
7. V § 4 odst. 6 větě druhé se slova „předsednictvo České národní rady“ nahrazují slovy „Poslanecká sněmovna“.
8. V § 5 odstavec 1 zní:
„(1) Členství v Radě je neslučitelné s funkcí prezidenta republiky, poslance nebo senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, Veřejného ochránce práv, s jakoukoli funkcí ve veřejné správě, s funkcí člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, člena Rady České televize, člena Rady České tiskové kanceláře, s funkcí generálního ředitele České televize a s funkcí člena dozorčí komise České televize nebo člena dozorčí komise Českého rozhlasu.“.
9. V § 5 odstavec 2 zní:
„(2) Člen Rady nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách nebo v politických hnutích, společenských organizacích a sdruženích, občanských iniciativách a podobně, ani nesmí jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch nebo ve prospěch jiných skupinových zájmů při výkonu své funkce v Radě; dále nesmí být členem společností, které působí v oblasti hromadných sdělovacích prostředků, ani zastupovat obchodní zájmy, které by mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly nepříznivě ovlivňovat jeho nestrannost a objektivitu rozhodování. S výjimkou peněžitých plnění poskytovaných v souvislosti s výkonem funkce podle tohoto zákona nesmí mít člen Rady ani osoba jemu blízká3) žádný majetkový prospěch z provozování rozhlasového vysílání.“.
10. V § 5 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Člen Rady nebo osoby jemu blízké3) nesmějí být v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu k Českému rozhlasu, a to i dva roky po ukončení členství v Radě.“.
11. V § 6 odst. 1 písmeno b) zní:
„b) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně učiněného vzdání se funkce předsedovi Poslanecké sněmovny,“.
12. V § 6 odst. 1 písmeno d) zní:
„d) dnem, kdy člen Rady přestal splňovat předpoklady pro zvolení do funkce člena Rady stanovené v § 4 odst. 3,“.
13. V § 6 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2) Poslanecká sněmovna člena Rady z funkce odvolá,
a) přestal-li splňovat předpoklady pro výkon funkce člena Rady stanovené v § 5,
b) narušil-li závažným způsobem důstojnost funkce člena Rady nebo dopustil-li se takového jednání, které zpochybňuje jeho nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce člena Rady,
c) nevykonává-li po dobu více než 3 měsíců svou funkci.
(3) Poslanecká sněmovna může Radu odvolat, neplní-li Rada opakovaně své povinnosti stanovené tímto zákonem nebo pokud Poslanecká sněmovna dvakrát po sobě neschválí Výroční zprávu o činnosti Českého rozhlasu nebo Výroční zprávu o hospodaření Českého rozhlasu.“.
14. V § 7 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, s výjimkou rozhodnutí o jmenování a odvolání generálního ředitele Českého rozhlasu (dále jen „generální ředitel“), k němuž je zapotřebí alespoň 6 hlasů členů Rady.“.
15. V § 7 se doplňují odstavce 3 a 4, které včetně poznámky pod čarou č. 3a) znějí:
„(3) Jednání Rady je veřejné. Veřejnost může být na základě usnesení Rady z celého jednání nebo z jeho části vyloučena, jsou-li projednávány skutečnosti chráněné podle zvláštních právních předpisů.3a) Osobu, která narušuje veřejné jednání, může předsedající napomenout a za opakované narušování veřejného jednání vykázat z jednacích prostor.
(4) Z jednání Rady pořizuje předsedající zápis, jehož součástí nejsou skutečnosti chráněné podle zvláštních právních předpisů. Zápis z jednání Rady, schválené dokumenty podle § 8, popřípadě usnesení Rady o vyloučení veřejnosti z jejího jednání musí být nejpozději do 3 dnů ode dne jednání Rady uveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup.
3a) Například § 17 až 20 obchodního zákoníku, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
16. V § 8 odst. 1 písmeno a) zní:
„a) jmenovat a odvolávat generálního ředitele a na jeho návrh ředitele rozhlasových studií Českého rozhlasu (dále jen „rozhlasová studia“); rozhodnutí o odvolání generálního ředitele musí být písemně odůvodněno a nejpozději do 7 dnů ode dne jeho doručení generálnímu řediteli uveřejněno Radou způsobem umožňujícím dálkový přístup,“.
17. V § 8 odst. 1 se na konci písmene b) doplňují slova „a kontrolovat plnění rozpočtu Českého rozhlasu,“.
18. V § 8 odst. 1 písmeno c) zní:
„c) schvalovat na návrh generálního ředitele Statut Českého rozhlasu,“.
19. V § 8 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 3b) zní:
„d) předkládat Poslanecké sněmovně ke schválení Kodex Českého rozhlasu, který stanoví zásady naplňování veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání; porušení Kodexu Českého rozhlasu je kvalifikováno jako porušení pracovní kázně podle zvláštního zákona,3b)
3b) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f).
20. V § 8 odst. 1 písmeno e) zní:
„e) schvalovat návrhy generálního ředitele na zřizování nebo zrušení rozhlasových studií (§ 9 odst. 8) a návrhy podle § 9 odst. 7,“.
21. V § 8 odst. 1 písm. f) se za slova „týkajících se“ vkládá slovo „generálního“.
22. V § 8 odst. 1 se na konci písmena f) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) až j), která znějí:
„g) dohlížet na plnění úkolů veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání (§ 2 a 3) a na naplňování zásad vyplývajících z Kodexu Českého rozhlasu a za tím účelem vydávat doporučení týkající se programové nabídky,
h) schvalovat dlouhodobé plány programového, technického a ekonomického rozvoje,
i) zřizovat dozorčí komisi (§ 8a) a stanovit výši odměn členů dozorčí komise (§ 8a odst. 7),
j) určovat mzdu generálního ředitele.“.
23. V § 8 odstavce 2 až 4 znějí:
„(2) Rada předkládá Poslanecké sněmovně Výroční zprávu o činnosti Českého rozhlasu do 31. března bezprostředně následujícího kalendářního roku a Výroční zprávu o hospodaření Českého rozhlasu do 31. srpna bezprostředně následujícího kalendářního roku. Tyto výroční zprávy musí být nejpozději do 3 dnů ode dne schválení Radou uveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Náklady na činnost Rady a na odměny jejích členů, jakož i náklady na činnost dozorčí komise a na odměny jejích členů se hradí ze zvláštní výdajové položky rozpočtu Českého rozhlasu (dále jen „rozpočet“).
(4) Rada ani její členové nesmějí přímo zasahovat do tvorby a vysílání rozhlasových pořadů.“.
24. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní:
Paragraf 3 zákona č. 192/2002 Sb. stanovuje, jakým způsobem Český rozhlas naplňuje veřejnou službu v oblasti rozhlasového vysílání, a to provozováním vysílání, zřizováním zpravodajů, vytvářením archivů, vysíláním děl, poskytováním 24hodinové programové služby a rozvojem nových technologií.
Co to znamená v praxi
Český rozhlas musí vysílat na celém území České republiky prostřednictvím tří celoplošných rozhlasových programů v pásmu velmi krátkých vln.
Český rozhlas musí mít síť vlastních zpravodajů.
Český rozhlas musí vytvářet a udržovat archivní fondy jako součást národního kulturního bohatství.
Český rozhlas musí na alespoň jednom programu poskytovat 24hodinovou programovou službu, včetně aktuálního zpravodajství.
Český rozhlas musí vysílat do zahraničí na jednom rozhlasovém programu v pásmu krátkých vln a toto vysílání musí propagovat dobré jméno České republiky.
Na co si dát pozor
Celoplošným rozhlasovým programem se rozumí takový, jehož vysílání může přijímat alespoň 70 % obyvatel České republiky.
Státní orgán vyhradí Českému rozhlasu kmitočty v pásmu dlouhých a středních vln jen tehdy, pokud o to Český rozhlas požádá.
Hlídat změny § 3 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.