§ 4 nařízení o sazbách za advokátské a notářské výkony – Ve vlastní věci má advokát nárok na odměnu podle sazby jen tehdy
Nařízení o sazbách za advokátské a notářské výkony · 194/1950 Sb. · Procesní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Advokát má nárok na odměnu za právní služby ve své vlastní věci pouze tehdy, pokud se tyto služby týkají výkonu jeho advokátní profese. Advokát si nemůže účtovat odměnu za právní pomoc, kterou si poskytuje sám sobě v osobních záležitostech (např. při koupi bytu, rozvodu). (§ 4 zákona č. 194/1950 Sb., nařízení o sazbách za advokátské a notářské výkony, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 194/1950 Sb.
Ve vlastní věci má advokát nárok na odměnu podle sazby jen tehdy, jde-li o věci souvisící s výkonem advokacie.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Advokát si nemůže účtovat odměnu za právní pomoc, kterou si poskytuje sám sobě v osobních záležitostech (např. při koupi bytu, rozvodu).
- Pokud advokát řeší právní problém, který přímo souvisí s jeho advokátní praxí (např. spor o nájem kanceláře, stížnost na jeho advokátní činnost), má nárok na odměnu.
- Tento paragraf se týká pouze odměny, nikoli náhrady hotových výdajů (jako jsou soudní poplatky nebo poštovné), které jsou hrazeny zvlášť podle § 2.
Příklad
Advokátka Nováková je žalována pro pomluvu, která se týká jejího vystupování u soudu v rámci zastupování klienta. V takovém případě má nárok na odměnu za právní služby, které si poskytuje sama sobě v této věci, protože spor souvisí s výkonem její advokacie.
Na co si dát pozor
- Nárok na odměnu je omezen pouze na věci, které *souvisí s výkonem advokacie*.
- Odměna se řídí sazbami stanovenými tímto nařízením.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.