§ 1 Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení o rozsahu pracovní činnosti potřebné pro zápočet kalendářního roku v důchodovém zabezpečení družstevních rolníků – Kalendářní rok
Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení o rozsahu pracovní činnosti potřebné pro zápočet kalendářního roku v důchodovém zabezpečení družstevních rolníků · 195/1964 Sb. · § 1
Stručně: Paragraf 1 vyhlášky 195/1964 stanovuje, kolik pracovních dnů musí družstevník odpracovat v kalendářním roce, aby se mu tento rok započítal pro nárok na důchod a jeho výši.
§ 1
(1) Kalendářní rok, v němž družstevník bez vážného důvodu neodpracoval
a) v rostlinné výrobě v horské nebo bramborářsko-ovesné oblasti aspoň 130 pracovních dnů, nebob) v rostlinné výrobě v některé jiné oblasti aspoň 160 pracovních dnů, neboc) v živočišné výrobě aspoň 240 pracovních dnů, se nezapočítává pro vznik nároku na důchod ani pro jeho výši.
(2) Pracoval-li družstevník po část kalendářního roku v živočišné výrobě a po část kalendářního roku v rostlinné výrobě, započítává se kalendářní rok pro vznik nároku na důchod a pro jeho výši, jen odpracoval-li v něm aspoň 240 pracovních dnů; tento počet se snižuje o 9 dnů za každý měsíc, po který družstevník pracoval v rostlinné výrobě v horské nebo bramborářsko-ovesné oblasti, nebo o 7 dnů za každý měsíc, po který družstevník pracoval v rostlinné výrobě v některé jiné oblasti. Vykonával-li družstevník se souhlasem družstva jinou pracovní činnost (např. v melioračním družstvu, v přidružené výrobě), započítávají se dny této pracovní činnosti do potřebného počtu odpracovaných dnů.
(3) Družstevníku se změněnou pracovní schopností, družstevníku staršímu 65 let a družstevnici, která pečuje aspoň o jedno dítě předškolního věku nebo o nezletilce vyžadujícího pro nemoc nebo tělesnou či duševní vadu trvalou péči, se započítává pro vznik nároku na důchod a pro jeho výši kalendářní rok tehdy, jestliže v něm odpracovali aspoň 100 pracovních dnů.
(4) Ustanoveními předchozích odstavců nejsou dotčeny předpisy o zápočtu náhradních dob do doby pracovní činnosti pro účely důchodového zabezpečení.
Paragraf 1 vyhlášky 195/1964 stanovuje, kolik pracovních dnů musí družstevník odpracovat v kalendářním roce, aby se mu tento rok započítal pro nárok na důchod a jeho výši.
Co to znamená v praxi
Pokud jste družstevník a pracujete v rostlinné výrobě v horské nebo bramborářsko-ovesné oblasti, musíte odpracovat alespoň 130 pracovních dnů, aby se vám rok započítal pro důchod.
Pokud pracujete v rostlinné výrobě v jiné oblasti, musíte odpracovat alespoň 160 pracovních dnů.
Pokud pracujete v živočišné výrobě, musíte odpracovat alespoň 240 pracovních dnů.
Pokud střídáte živočišnou a rostlinnou výrobu, musíte odpracovat alespoň 240 dnů, přičemž tento počet se snižuje o 9 dnů za každý měsíc práce v rostlinné výrobě v horské/bramborářsko-ovesné oblasti, nebo o 7 dnů za každý měsíc práce v rostlinné výrobě v jiné oblasti.
Dny odpracované v jiné činnosti se souhlasem družstva (např. meliorace, přidružená výroba) se započítávají do potřebného počtu dnů.
Příklad
Družstevník pracoval v roce 1965 v živočišné výrobě. Aby se mu tento rok započítal pro důchod, musel odpracovat alespoň 240 pracovních dnů. Pokud by odpracoval jen 239 dnů, rok by se mu pro důchod nezapočítal.
Na co si dát pozor
Pokud družstevník bez vážného důvodu neodpracuje stanovený počet dnů, kalendářní rok se mu pro důchod nezapočítává.
Pro družstevníky se změněnou pracovní schopností, starší 65 let nebo družstevnice pečující o dítě předškolního věku či nezletilce vyžadujícího trvalou péči platí snížený limit 100 odpracovaných dnů.
Tato pravidla se netýkají náhradních dob, které se započítávají pro důchodové zabezpečení podle jiných předpisů.
Hlídat změny § 1 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.