Vyhláška o úplnom znení občianskeho súdneho poriadku · 2/1953 Sb. · § 307 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 307 stanoví, že otázku, zda a kdy lze nezvěstného považovat za mrtvého, je možné řešit pouze v řízení k tomu určeném, a to ani jako předběžnou otázku v jiném řízení.
§ 307 Výlučnost rozhodnutí.
Otázku, zda a kdy lze nezvěstného považovat za mrtvého, nelze řešit v jiném řízení, a to ani jako otázku předběžnou.
DÍL DRUHÝ.
Paragraf 307 stanoví, že otázku, zda a kdy lze nezvěstného považovat za mrtvého, je možné řešit pouze v řízení k tomu určeném, a to ani jako předběžnou otázku v jiném řízení.
Co to znamená v praxi
Pokud je potřeba určit, zda je nezvěstná osoba považována za mrtvou, musí se k tomu zahájit speciální soudní řízení.
Soud v jiném řízení (například dědickém) nemůže sám rozhodnout, že nezvěstná osoba je mrtvá, i kdyby to bylo pro dané řízení důležité.
Tato otázka nemůže být posuzována jako vedlejší nebo přípravná záležitost v jiném soudním sporu.
Hlídat změny § 307 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.