§ 5 Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy o usměrňování mzdových prostředků státních podniků zemědělsko-potravinářského komplexu, jednotných zemědělských družstev a společných podniků – Přírůstkový způsob usměrňování mzdových prostředků
Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy o usměrňování mzdových prostředků státních podniků zemědělsko-potravinářského komplexu, jednotných zemědělských družstev a společných podniků · 203/1988 Sb. · § 5 · Obchodní a korporátní právo
Stručně: Paragraf 5 vyhlášky 203/1988 popisuje, jak se vypočítává výchozí stav a plánovaný objem mzdových prostředků pro organizace, které používají přírůstkový způsob usměrňování mzdových prostředků.
§ 5 Přírůstkový způsob usměrňování mzdových prostředků
(1) Výchozím stavem čisté produkce a mzdových prostředků celkem je skutečnost čisté produkce předchozího roku upravená o bilancované vlivy změn velkoobchodních a nákupních cen a ostatních ekonomických nástrojů, případnou povinnou účast na komplexním pojištění úrody, organizační vlivy a tomu odpovídající nárok (přepočtený objem) na mzdové prostředky za předchozí rok, včetně připočitatelné částky za jakost produkce v potravinářském průmyslu v roce 1987 a nároku na dotaci fondu odměn z přírůstkových prémií za rok 1988.
(2) Plánovaný objem mzdových prostředků zjišťuje organizace na základě normativu a přírůstku nebo úbytku čisté produkce [§ 4 odst. 1 písm. a)] vůči výchozímu stavu. Plánovaný objem mzdových a ostatních osobních nákladů (dále jen „mzdové náklady“) vypočte tak, že z tohoto objemu mzdových prostředků odečte fond odměn odpovídající v roce 1989 nejméně 7 % a v dalších letech nejméně 10 % objemu mzdových prostředků. Organizace s vyšším než 6,5 % podílem mzdových prostředků sezónních a kampaňových pracovníků na celkovém objemu mzdových prostředků mohou pro vyčíslení fondu odměn odpovídajícího nejméně 7 % nebo 10 % mzdových prostředků snížit tyto prostředky o rozdíl mezi skutečným podílem mzdových prostředků sezónních a kampaňových pracovníků v předchozím roce a podílem 6,5 %.
(3) Organizace v průběhu realizace plánu zjišťují čtvrtletně od počátku roku nárok na mzdové náklady tak, že zvyšují nebo snižují při překročení nebo neplnění plánu čisté produkce plánovaný objem mzdových nákladů v poměru stanoveném normativem. Za celý rok organizace zjišťují nárok na tyto náklady a na mzdové prostředky celkem na základě přírůstku čisté produkce vůči výchozímu stavu. Organizace se zemědělskou výrobou (činností) nezvyšují nebo nesnižují plánovaný objem mzdových nákladů za 1. čtvrtletí podle plnění plánu čisté produkce. Organizace může pro účely zjištění nároku na mzdové prostředky zvýšit skutečný objem čisté produkce o povinnou účast na komplexním pojištění úrody, maximálně však do výše plánovaného objemu čisté produkce.
(4) Pokud organizace překročí v průběhu roku nárok na mzdové náklady vypočtený podle odstavce 3, váže částku překročení ve fondu odměn nebo rezervním fondu. Nevytváří-li jednotné zemědělské družstvo a společný podnik fond odměn nebo rezervní fond,3) váže částku překročení ve fondu kulturních a sociálních potřeb, popřípadě ve fondu rozvoje.
(5) Za překročení nároku na mzdové prostředky nebo mzdové náklady se nepovažují prokazatelné částky mzdových vícenákladů vynaložené na zmírnění následků nepříznivých povětrnostních podmínek, mzdové vícenáklady spojené s překážkami při práci v pohraničním pásmu „Z“, částky vyplacené za objevy, vynálezy, zlepšovací návrhy a řešení tematických úkolů nad úroveň předchozího roku a částky vyplacené z fondu odměn, pokud byla na ně poskytnuta dotace do fondu odměn nebo byly převedeny z fondu odměn jiných organizací.
Paragraf 5 vyhlášky 203/1988 popisuje, jak se vypočítává výchozí stav a plánovaný objem mzdových prostředků pro organizace, které používají přírůstkový způsob usměrňování mzdových prostředků.
Co to znamená v praxi
Organizace musí nejprve určit výchozí stav čisté produkce a mzdových prostředků z předchozího roku, upravený o různé vlivy (např. změny cen, pojištění úrody).
Plánovaný objem mzdových prostředků se vypočítá na základě normativu a změny čisté produkce oproti výchozímu stavu.
Z tohoto objemu mzdových prostředků se odečítá fond odměn, který v roce 1989 činí nejméně 7 % a v dalších letech nejméně 10 % objemu mzdových prostředků.
Pokud organizace překročí nárok na mzdové náklady, musí tuto částku vázat ve fondu odměn nebo rezervním fondu.
Na co si dát pozor
Organizace se zemědělskou výrobou nezvyšují ani nesnižují plánovaný objem mzdových nákladů za 1. čtvrtletí podle plnění plánu čisté produkce.
Organizace může zvýšit skutečný objem čisté produkce o povinnou účast na komplexním pojištění úrody, ale maximálně do výše plánovaného objemu čisté produkce.
Pokud jednotné zemědělské družstvo nebo společný podnik nemá fond odměn nebo rezervní fond, musí částku překročení vázat ve fondu kulturních a sociálních potřeb, popřípadě ve fondu rozvoje.