§ 109d Zákon, kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů – ZKRÁCENÉ JEDNÁNÍ VE VĚCECH BEZPEČNOSTI REPUBLIKY
Zákon, kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů · 205/2006 Sb. · § 109d
Stručně: Paragraf 109d zákona 205/2006 stanovuje, že Poslanecká sněmovna rozhoduje ve zkráceném jednání o návrzích týkajících se bezpečnosti republiky, jako je vyhlášení válečného stavu nebo souhlas s vysláním ozbrojených sil.
§ 109d ZKRÁCENÉ JEDNÁNÍ VE VĚCECH BEZPEČNOSTI REPUBLIKY
(1) Je-li Sněmovně předložen návrh na
a) vyhlášení válečného stavu,
b) vyhlášení stavu ohrožení státu,
c) vyslovení souhlasu s prodloužením doby nouzového stavu,
d) zrušení nouzového stavu před uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen,
e) vyslovení souhlasu s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, anebo na rozhodnutí o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, v době stavu ohrožení státu nebo válečného stavu,
rozhodne o něm ve zkráceném jednání.
(2) K projednání návrhu podle odstavce 1 svolá předseda Sněmovny neprodleně schůzi Sněmovny; koná-li se již schůze Sněmovny, zařadí se projednávání návrhu přednostně na její pořad. Ustanovení § 51 odst. 6, § 53, § 54 odst. 4 věty druhá až osmá, § 54 odst. 6 a 7, § 59 odst. 1 a 2, § 60, ustanovení o lhůtě 24 hodin uvedené v § 57 odst. 1 a ustanovení o vyčlenění doby jednání podle § 95a, § 111 odst. 1 a § 112 odst. 4 se při zkráceném jednání nepoužijí.
(3) Při zkráceném jednání o návrzích podle odstavce 1 se projednávání ve výborech nekoná. V rozpravě ve zkráceném jednání může poslanec vystoupit nejvýše dvakrát. Sněmovna může rozhodnout o omezení řečnické doby až na 5 minut.“.
5. V příloze č. 2 v čl. 3 bodě 5 se věta druhá nahrazuje větami „Zkontroluje též, zda jsou připraveny hlasovací lístky s předtištěnými jmény kandidátů pro jednotlivé volby. Hlasovací lístky pro jednotlivé volby mají odlišné barvy. Volební komise dále zkontroluje, zda jsou hlasovací lístky pro jednotlivé volby opatřeny otiskem razítka Poslanecké sněmovny a parafami dvou ověřovatelů volební komise.“.
6. V příloze č. 2 v čl. 3 se na konci bodu 6 doplňuje věta „Ve spodní části hlasovacího lístku se uvede počet kandidátů, který je možno volit.“.
7. V příloze č. 2 v čl. 4 se na konci textu bodu 1 doplňují slova „, a nominace na své kandidáty předkládají volební komisi“.
8. V příloze č. 2 v čl. 4 se na konci textu bodu 3 doplňují slova „, které jí předloží poslanecké kluby“.
9. V příloze č. 2 v čl. 6 se na konci textu bodu 1 doplňují slova „, v ostatních případech předkládají návrhy poslanecké kluby“.
10. V příloze č. 2 v čl. 6 bodě 6 se věta druhá nahrazuje větami „Zkontroluje též, zda jsou připraveny hlasovací lístky s předtištěnými jmény kandidátů pro jednotlivé volby. Hlasovací lístky pro jednotlivé volby mají odlišné barvy. Volební komise dále zkontroluje, zda jsou hlasovací lístky pro jednotlivé volby opatřeny otiskem razítka Poslanecké sněmovny a parafami dvou ověřovatelů volební komise.“.
11. V příloze č. 2 v čl. 6 se na konci bodu 7 doplňuje věta „Ve spodní části hlasovacího lístku se uvede počet kandidátů, který je možno volit.“.
12. V příloze č. 2 v čl. 6 bod 22 zní:
„22. Při volbě podle zvláštních předpisů veřejným hlasováním se postupuje obdobně podle čl. 5 bodů 14 až 20.“.
13. V příloze č. 2 v čl. 6 se bod 23 zrušuje.
14. V příloze č. 2 v čl. 7 se bod 3 zrušuje.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 1, které nabývá účinnosti dnem 15. června 2006.
Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Paroubek v. r.
Paragraf 109d zákona 205/2006 stanovuje, že Poslanecká sněmovna rozhoduje ve zkráceném jednání o návrzích týkajících se bezpečnosti republiky, jako je vyhlášení válečného stavu nebo souhlas s vysláním ozbrojených sil.
Co to znamená v praxi
Sněmovna projednává návrhy týkající se bezpečnosti státu (např. vyhlášení válečného stavu, nouzového stavu, vyslání vojsk) ve zrychleném režimu.
Předseda Sněmovny musí neprodleně svolat schůzi nebo zařadit projednávání přednostně na pořad již probíhající schůze.
Při tomto zkráceném jednání se nekoná projednávání ve výborech.
Poslanci mohou v rozpravě vystoupit nejvýše dvakrát a Sněmovna může omezit řečnickou dobu až na 5 minut.
Příklad
Vláda navrhne vyslání ozbrojených sil České republiky do zahraničí kvůli mezinárodní krizi. Předseda Sněmovny okamžitě svolá schůzi, kde se o návrhu jedná zrychleně, bez projednávání ve výborech a s omezenou délkou vystoupení poslanců.
Na co si dát pozor
Některá ustanovení jednacího řádu Sněmovny se při zkráceném jednání nepoužijí, například ta o lhůtě 24 hodin (§ 57 odst. 1).