§ 3 Vyhláška o obecných zásadách integrované ochrany rostlin – Obecné zásady integrované ochrany rostlin
Vyhláška o obecných zásadách integrované ochrany rostlin · 205/2012 Sb. · § 3
Stručně: Paragraf 3 vyhlášky 205/2012 stanovuje obecné zásady integrované ochrany rostlin, které zahrnují předcházení škůdcům nepřímými metodami, sledování jejich výskytu a výběr nejvhodnějších a nejšetrnějších ochranných opatření.
§ 3 Obecné zásady integrované ochrany rostlin
(1) K předcházení nebo potlačení výskytu škodlivých organismů se z nepřímých metod ochrany rostlin použijí zejména tato opatření:
a) střídání plodin,
b) používání pěstitelských postupů,
c) používání odrůd odolných nebo tolerantních ke škodlivým organismům a osiva a sadby splňující požadavky stanovené jiným právním předpisem2),
d) vyvážené hnojení, vápnění a vodní režim,
e) hygienická opatření, nebo
f) ochrana a podpora užitečných organismů využíváním vhodných opatření na ochranu rostlin.
(2) Sledování výskytu škodlivých organismů se provádí pomocí postupů a nástrojů zveřejněných podle zákona, které zahrnují zejména pozorování na místě, systémy varování, předpovědi výskytu škodlivých organismů a metody jejich včasného určení nebo využívání poradenství poradců odborně kvalifikovaných podle zákona.
(3) Výběr způsobu ochrany rostlin je založen na základě objektivní analýzy předpokladu napadení škodlivým organismem nebo výsledků sledování výskytu škodlivých organismů, přičemž se využijí prahy škodlivosti, pokud jsou pro dotčený škodlivý organismus nebo pěstovanou rostlinu stanoveny a zveřejněny podle § 5 odst. 4 písm. b) a e) zákona.
(4) Před chemickými metodami se dává přednost biologickým, fyzikálním a jiným nechemickým metodám, pokud zajistí účinnou ochranu proti dotčeným škodlivým organismům.
(5) Využívají se přípravky nebo metody ochrany, které jsou co nejvíce specifické pro dotčený škodlivý organismus a mají co nejmenší vedlejší účinky na lidské zdraví, necílové organismy a životní prostředí.
(6) Přípravek nebo další způsob přímé ochrany rostlin se použije pouze v nezbytném rozsahu, například aplikací dávek přípravků na spodní hranici doporučení, snížením četnosti použití přípravků nebo prováděním výběrového ošetření. Současně se přihlédne k tomu, aby se nezvyšovalo riziko vzniku rezistence škodlivých organismů k přípravkům.
(7) Dostupné antirezistentní strategie se používají tak, aby byla zachována účinnost přípravků a zpomaleno šíření rezistence škodlivého organismu k přípravkům, pokud je riziko vzniku rezistence škodlivého organismu vůči určitému způsobu ochrany rostlin zveřejněno rostlinolékařskou správou nebo je profesionálnímu uživateli známo jiným způsobem a pokud stupeň výskytu škodlivého organismu vyžaduje opakované ošetření pěstované rostliny.
(8) Ověřuje se úspěšnost používaných opatření na ochranu rostlin na základě záznamů o používání přípravků a sledování stupně výskytu škodlivých organismů.
Paragraf 3 vyhlášky 205/2012 stanovuje obecné zásady integrované ochrany rostlin, které zahrnují předcházení škůdcům nepřímými metodami, sledování jejich výskytu a výběr nejvhodnějších a nejšetrnějších ochranných opatření.
Co to znamená v praxi
Musíte předcházet škůdcům například střídáním plodin, používáním odolných odrůd, správným hnojením nebo ochranou užitečných organismů.
Jste povinni sledovat výskyt škůdců pomocí pozorování, systémů varování nebo poradenství.
Máte povinnost vybírat způsob ochrany rostlin na základě analýzy rizika napadení a výsledků sledování, s využitím prahů škodlivosti.
Musíte dávat přednost biologickým, fyzikálním a jiným nechemickým metodám před chemickými, pokud jsou účinné.
Jste povinni používat přípravky nebo metody, které jsou specifické pro daného škůdce a mají co nejmenší vedlejší účinky na zdraví, necílové organismy a životní prostředí.
Musíte používat přípravky jen v nezbytném rozsahu, například snížením dávek nebo četnosti použití.
Jste povinni ověřovat úspěšnost použitých opatření na základě záznamů a sledování výskytu škůdců.
Příklad
Zemědělec, který pěstuje pšenici, by měl v dalším roce na stejném poli pěstovat jinou plodinu, například řepku, aby snížil riziko výskytu škůdců specifických pro pšenici.
Na co si dát pozor
Při výběru způsobu ochrany rostlin se využijí prahy škodlivosti, pokud jsou pro daného škůdce nebo rostlinu stanoveny a zveřejněny podle § 5 odst. 4 písm. b) a e) zákona.
Antirezistentní strategie se používají, pokud je riziko vzniku rezistence škůdce zveřejněno rostlinolékařskou správou nebo je známo profesionálnímu uživateli a pokud stupeň výskytu škůdce vyžaduje opakované ošetření.
Související témata
§ 9 Účinnost Vyhláška o odborné způsobilosti pro nakl