Stručně: Paragraf 11 nařízení 209/1949 stanovuje povinnost branců, kteří byli ve vazbě, ústavní výchově nebo nucené práci, splnit odvodní povinnost dodatečně po propuštění, a zároveň ukládá příslušným orgánům oznamovací povinnost o jejich propuštění. Dále upravuje postup brance v případě nemoci nebo jiných závažných důvodů, které mu brání dostavit se k odvodu, a povinnost místního národního výboru informovat nadřízený okresní národní výbor o těchto skutečnostech.
§ 11
(1) Branci předběžně zatčení, ve vyšetřovací nebo trestní vazbě, v ochranné výchově ústavní nebo v polepšovně, pracovně nebo táboře nucené práce jsou povinni splnit dodatečně odvodní povinnost po propuštění. Soud (na Slovensku okresní prokuratura), správa trestního ústavu, soudní věznice, výchovny, polepšovny, pracovny a tábora nucené práce oznámí propuštění těchto branců okresnímu národnímu výboru místa narození (u osob narozených v cizině ústřednímu národnímu výboru v Brně) a zároveň uvedou pravděpodobná místa jejich budoucího trvalého pobytu.
(2) Nemůže-li se branec dostavit ve stanovený den pro nemoc, která ho činí neschopným k cestě, nebo z jiných závažných důvodů, je povinen oznámit tuto překážku místnímu národnímu výboru místa trvalého pobytu (místa zaměstnání nebo školy); jakmile tato překážka pominula, je rovněž povinen mu to neprodleně oznámit.
(3) Místní národní výbor oznámí nadřízenému okresnímu národnímu výboru, že
a) došlo k propuštění brance z vazby, ochranné výchovy ústavní, polepšovny, pracovny nebo tábora nucené práce,
b) u brance pominula překážka uvedená v odstavci 2,
c) zjistil pobyt brance, který se k odvodu nedostavil.
Paragraf 11 nařízení 209/1949 stanovuje povinnost branců, kteří byli ve vazbě, ústavní výchově nebo nucené práci, splnit odvodní povinnost dodatečně po propuštění, a zároveň ukládá příslušným orgánům oznamovací povinnost o jejich propuštění. Dále upravuje postup brance v případě nemoci nebo jiných závažných důvodů, které mu brání dostavit se k odvodu, a povinnost místního národního výboru informovat nadřízený okresní národní výbor o těchto skutečnostech.
Co to znamená v praxi
Branci, kteří byli zadrženi nebo omezeni na svobodě (např. ve vazbě, v polepšovně, v táboře nucené práce), musí po svém propuštění splnit odvodní povinnost, kterou nemohli splnit dříve.
Orgány, které brance propouštějí z těchto zařízení (např. soud, správa věznice), mají povinnost oznámit jeho propuštění příslušnému okresnímu národnímu výboru a uvést, kde se branec pravděpodobně bude zdržovat.
Pokud se branec nemůže dostavit k odvodu kvůli nemoci nebo jiným závažným důvodům, musí to oznámit místnímu národnímu výboru a po pominutí překážky tuto skutečnost rovněž neprodleně oznámit.
Místní národní výbor pak informuje nadřízený okresní národní výbor o propuštění brance, o pominutí překážky u brance nebo o zjištění pobytu brance, který se k odvodu nedostavil.
Na co si dát pozor
Branci v uvedených situacích by si měli být vědomi své dodatečné odvodní povinnosti a aktivně ji řešit po propuštění.
Orgány propouštějící brance musí dodržet oznamovací povinnost, aby nedošlo k opomenutí odvodu.
Branci, kteří se nemohou dostavit k odvodu, musí splnit oznamovací povinnost vůči místnímu národnímu výboru, aby se vyhnuli případným sankcím za nedostavení se k odvodu.
🔔 Hlídat změny § 11 — pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.