Stručně: Paragraf 41 nařízení 209/1949 řeší situace, kdy je voják konající základní nebo náhradní službu odsouzen k trestu odnětí svobody nebo je na něj uvalena vazba, a upravuje postup vojenského útvaru a povinnost vojáka pokračovat ve službě po propuštění.
§ 41 Propuštění ze základní (náhradní) služby.
(1) Byla-li osoba, která koná základní (náhradní) službu, odsouzena občanským soudem k trestu na svobodě nepřesahujícímu 6 měsíců, podá příslušný vojenský útvar žádost za odklad trestu až do skončení základní (náhradní) služby.
(2) Nebylo-li vyhověno žádosti za odklad trestu podané podle odstavce 1 nebo byla-li na osobu v základní (náhradní) službě uvalena zajišťovací nebo vyšetřovací vazba občanským soudem, propustí se na trvalou dovolenou. Po propuštění z trestu (vazby) je tato osoba povinna ihned pokračovat v základní (náhradní) službě.
Paragraf 41 nařízení 209/1949 řeší situace, kdy je voják konající základní nebo náhradní službu odsouzen k trestu odnětí svobody nebo je na něj uvalena vazba, a upravuje postup vojenského útvaru a povinnost vojáka pokračovat ve službě po propuštění.
Co to znamená v praxi
Pokud je voják odsouzen občanským soudem k trestu odnětí svobody do 6 měsíců, vojenský útvar se pokusí zajistit odklad trestu až do konce jeho vojenské služby.
Jestliže odklad trestu není povolen, nebo je na vojáka uvalena zajišťovací či vyšetřovací vazba, je voják propuštěn na trvalou dovolenou.
Po propuštění z trestu nebo vazby má voják povinnost ihned se vrátit a pokračovat v základní nebo náhradní službě.
Na co si dát pozor
Paragraf rozlišuje mezi trestem odnětí svobody do 6 měsíců a vazbou, přičemž v obou případech vede k propuštění na trvalou dovolenou, pokud není odklad trestu povolen.
Povinnost pokračovat ve službě po propuštění z trestu nebo vazby je stanovena jako "ihned".