Stručně: Paragraf 68 nařízení 209/1949 definuje osobní úkony pro potřeby branné moci jako jakoukoli fyzickou nebo duševní činnost na podporu armády, kterou vykonávají osoby nepovolané k vojenské službě, a stanovuje, kdo k těmto úkonům může být povolán.
§ 68 Osobní úkony pro potřeby branné moci.
(1) Osobními úkony pro potřeby branné moci (dále jen „osobní úkony“) se rozumí každá tělesná nebo duševní činnost, která se požaduje k přímé podpoře branné moci od osob, jež nevykonávají vojenskou činnou službu nebo zvláštní službu.
(2) K osobním úkonům mohou být povolány všechny osoby podléhající branné povinnosti, které nejsou povolány k vojenské činné službě nebo zvláštní službě a které nejsou podle zákona o obraně státu od osobních úkonů osvobozeny.
Paragraf 68 nařízení 209/1949 definuje osobní úkony pro potřeby branné moci jako jakoukoli fyzickou nebo duševní činnost na podporu armády, kterou vykonávají osoby nepovolané k vojenské službě, a stanovuje, kdo k těmto úkonům může být povolán.
Co to znamená v praxi
Osobní úkony zahrnují jakoukoli práci, ať už fyzickou nebo duševní, která je potřebná pro přímou podporu armády.
Tyto úkony se týkají pouze osob, které nejsou v aktivní vojenské službě nebo nevykonávají zvláštní službu.
Povolány k nim mohou být všechny osoby, které mají brannou povinnost, pokud nejsou osvobozeny podle zákona o obraně státu.
Na co si dát pozor
Rozsah "tělesné nebo duševní činnosti" je velmi široký a může zahrnovat prakticky jakoukoli práci.
Zákon o obraně státu může stanovit výjimky, kdy osoby s brannou povinností nemusí osobní úkony vykonávat.