§ 100 Zákon o dani z přidané hodnoty — znění od 2012-07-01

§ 100 Evidence pro daňové účely (1) Plátce je povinen vést v evidenci pro účely daně veškeré údaje vztahující se k jeho daňové povinnosti, zejména údaje potřebné pro správné stanovení daňové povinnosti. Plátce je povinen vést evidenci v takovém členění, aby sestavil daňové přiznání, a jestliže uskutečnil dodání zboží nebo poskytnutí služby podle § 9 odst. 1 do jiného členského státu osobě registrované k dani, aby sestavil souhrnné hlášení. (2) Plátce je povinen vést také evidenci uskutečněných plnění, která jsou osvobozená od daně nebo nejsou předmětem daně. Plátce je povinen rovněž vést evidenci obchodního majetku, a to v rámci účetnictví nebo samostatně. (3) Plátci, kteří podnikají společně na základě smlouvy o sdružení10) nebo jiné obdobné smlouvy, jsou povinni vést evidenci pro účely daně podle odstavců 1 a 2 za činnost, pro kterou se sdružili, odděleně. Evidenci vede určený účastník sdružení, který za sdružení plní všechny povinnosti a uplatňuje práva vyplývající z tohoto zákona pro ostatní jednotlivé účastníky. (4) Plátce, který pořizuje zboží z jiného členského státu, a osoba identifikovaná k dani jsou povinni vést evidenci o hodnotě pořízeného zboží v členění na pořízení zboží z jednotlivých členských států. (5) Člen skupiny je povinen vést evidenci plnění, která uskutečnil pro ostatní členy skupiny. (6) Věřitel je povinen vést evidenci oprav podle § 44, která obsahuje obchodní firmu nebo jméno a příjmení dlužníka, daňové identifikační číslo dlužníka, evidenční číslo původně vystaveného daňového dokladu, evidenční číslo daňového dokladu vystaveného podle § 46 odst. 1 a výši opravy daně na výstupu.