§ 6a Vyhláška Českého báňského úřadu, kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 51/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů, ve znění pozdějších předpisů – Práce ve výškách
Vyhláška Českého báňského úřadu, kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 51/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů, ve znění pozdějších předpisů · 237/1998 Sb. · § 6a
Stručně: Paragraf 6a vyhlášky 237/1998 Sb. stanovuje povinnost zajistit pracovníka proti pádu, propadnutí nebo sesutí z výšky nebo do hloubky 1,5 metru a více, přičemž upřednostňuje kolektivní zajištění před osobním.
§ 6a Práce ve výškách
(1) Pokud je pracovník ohrožen pádem, propadnutím nebo sesutím z výšky nebo do hloubky 1,5 m nebo větší, musí být zajištěn proti pádu. Osobní zajištění se může použít jen v případě, kdy nelze použít kolektivní zajištění nebo toto by s ohledem na povahu práce nebo místní podmínky bylo neúčinné.
(2) Za kolektivní zajištění proti pádu se považuje ochranné nebo záchytné zábradlí, ohrazení nebo síť, které jsou dostatečně pevné, odolné a upevněné tak, aby snesly předpokládané namáhání.
(3) Za osobní zajištění proti pádu se považuje zajištění bezpečnostním pásem nebo bezpečnostním postrojem. Bezpečnostní pás smí být použit jen jako polohovací prostředek v místě, kde se při pádu z výšky nepředpokládá pohyb pracovníka volným pádem. Při použití bezpečnostního postroje bez tlumiče energie získané pádem nesmí výška volného pádu přesáhnout 1,5 m, s tlumičem pak výšku 4 m.“.
4. V § 18c se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Vedoucí likvidace havárie písemně určí svého zástupce pro případy, kdy nemůže vykonávat svou funkci. V době, kdy zástupce vedoucího likvidace havárie řídí zdolávání havárie, má všechna práva a povinnosti vedoucího likvidace havárie.“.
5. V § 34 se odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 19) zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 2.
6. V § 35 se na konci textu odstavce 5 doplňují tato slova: „a u částí, které mají být zdvihány zdvihacím zařízením, musí být určeno vázací schéma.“.
7. V § 50 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Kabely a vodiče musí být jištěny proti všem nadproudům takovým způsobem, aby při vzrůstu proudu nad výrobcem určenou mez nemohlo dojít k ohrožení bezpečnosti práce a provozu.“.
8. V § 52 v odstavci 2 se slova „ochranným obvodem“ nahrazují slovy „ochranným vodičem“ a v odstavci 4 se slova „ochranný obvod“ nahrazují slovy „ochranný vodič“.
9. V § 57 odstavec 2 zní:
„(2) Způsoby a lhůty prohlídek, údržby a revizí elektrických zařízení určí organizace v provozní dokumentaci.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1999.
Předseda:
doc. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r.
Paragraf 6a vyhlášky 237/1998 Sb. stanovuje povinnost zajistit pracovníka proti pádu, propadnutí nebo sesutí z výšky nebo do hloubky 1,5 metru a více, přičemž upřednostňuje kolektivní zajištění před osobním.
Co to znamená v praxi
Pokud pracujete ve výšce 1,5 metru nebo více, musíte být zajištěni proti pádu.
Přednostně se používá kolektivní zajištění, jako jsou zábradlí nebo sítě.
Osobní zajištění (bezpečnostní pás nebo postroj) se smí použít jen tehdy, když kolektivní zajištění není možné nebo účinné.
Bezpečnostní pás slouží jen k polohování, ne k zachycení volného pádu.
Při použití bezpečnostního postroje bez tlumiče energie nesmí být volný pád delší než 1,5 metru.
S tlumičem energie u bezpečnostního postroje může být volný pád maximálně 4 metry.
Příklad
Stavební dělník pracuje na lešení ve výšce 2 metry. Zaměstnavatel musí zajistit lešení zábradlím (kolektivní zajištění). Pokud by zábradlí nebylo možné použít, dělník by musel mít bezpečnostní postroj s tlumičem energie.
Na co si dát pozor
Povinnost zajištění vzniká již při výšce nebo hloubce 1,5 metru.
Bezpečnostní pás není určen pro zachycení volného pádu.
Maximální délka volného pádu je omezena na 1,5 metru bez tlumiče energie a na 4 metry s tlumičem energie.