§ 3 Zákon o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní) – Daňové příjmy rozpočtů krajů
Zákon o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní) · 243/2000 Sb. · § 3 · Daňové právo
Stručně: Paragraf 3 zákona č. 243/2000 Sb. stanovuje, jaké daně a v jakém poměru tvoří příjmy rozpočtů jednotlivých krajů.
§ 3 Daňové příjmy rozpočtů krajů
(1) Daňové příjmy rozpočtů jednotlivých krajů tvoří
a) daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušný kraj, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
b) podíl na 10,23 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty,
c) podíl na 10,23 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
d) podíl na 10,23 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
e) podíl na 10,23 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob s výjimkou
1. daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně,
2. daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
3. záloh poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů fyzických osob a daně z příjmů fyzických osob, která je rovna paušální dani,
f) podíl na 10,23 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s výjimkou výnosů uvedených v písmenu a) a v § 4 odst. 1 písm. g),
g) podíl na 10,23 % výnosu záloh poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů fyzických osob a výnosu daně z příjmů fyzických osob, která je rovna paušální dani.
(2) Kraj se na části celostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. g) podílí procentem, které se vypočte jako součet
a) procentního podílu uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu násobeného koeficientem 0,9222,
b) poměru počtu dětí, žáků a studentů ve školách, s výjimkou jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky, ve školských výchovných a ubytovacích zařízeních zajišťujících celodenní výchovu, ubytování a stravování a ve střediscích volného času a dětí v dětských domovech se sídlem na území kraje k počtu těchto dětí, žáků a studentů za všechny kraje, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,0778, přičemž do počtu dětí, žáků a studentů se nezapočítávají individuálně vzdělávané děti, individuálně vzdělávaní žáci, žáci plnící povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky, ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky, v zahraniční škole uskutečňující na území České republiky vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu, v níž Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy povolilo plnění povinné školní docházky, a v evropské škole působící na základě Úmluvy o statutu Evropských škol.
(3) Při stanovení počtu dětí, žáků a studentů se pro účely propočtů podle odstavce 2 vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 30. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. V případě vyšších odborných škol, dětských domovů a školských výchovných a ubytovacích zařízení a středisek volného času se vychází ze stavu k 31. říjnu roku, který bezprostředně předchází běžnému roku.
(4) Pro účely propočtů podle odstavce 2 se počty dětí, žáků a studentů násobí koeficienty, které stanoví vláda svým nařízením.
(5) Součástí daňového příjmu podle odstavce 1 písm. a) není úhrada rozdílu mezi daní vyměřenou nebo dodatečně vyměřenou kraji správcem daně a daní krajem přiznanou nebo dodatečně přiznanou ani příslušenství daně.4a)
(6) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou vydanou na základě údajů zpracovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy vždy s účinností od 1. září běžného roku procento, kterým se jednotlivé kraje podílejí na části celostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. g).
Paragraf 3 zákona č. 243/2000 Sb. stanovuje, jaké daně a v jakém poměru tvoří příjmy rozpočtů jednotlivých krajů.
Co to znamená v praxi
Každý kraj získává peníze z daně z příjmů právnických osob, pokud je sám poplatníkem této daně (s výjimkou daně vybírané srážkou).
Kraje dostávají podíl 10,23 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty.
Kraje dostávají podíl 10,23 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (s výjimkou srážkové daně).
Kraje dostávají podíl 10,23 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou.
Kraje dostávají podíl 10,23 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob (s výjimkami uvedenými v odstavci 1 písm. e) bodech 1-3).
Kraje dostávají podíl 10,23 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob (s výjimkami uvedenými v odstavci 1 písm. a) a v § 4 odst. 1 písm. g)).
Kraje dostávají podíl 10,23 % z výnosu záloh a daně z příjmů fyzických osob v paušálním režimu.
Konkrétní procento, kterým se kraj podílí na výše zmíněných daních (kromě daně z příjmů právnických osob, kde je kraj poplatníkem), se vypočítá jako součet procentního podílu z přílohy č. 1 násobeného koeficientem 0,9222 a poměru počtu dětí, žáků a studentů v kraji k celkovému počtu v celé ČR násobeného koeficientem 0,0778.
Příklad
Kraj, který je vlastníkem obchodní společnosti, obdrží daň z příjmů této společnosti přímo do svého rozpočtu. Kromě toho dostane podíl na celostátním výběru DPH a daní z příjmů fyzických i právnických osob.
Na co si dát pozor
Do výpočtu podílu kraje na daních se nezapočítávají individuálně vzdělávané děti, žáci plnící povinnou školní docházku v zahraničí nebo v evropských školách.