§ 7 Rozpočtový zákon na rok 1957 – Nepřípustnost započtení pohledávek vůči státu
Rozpočtový zákon na rok 1957 · 25/1957 Sb. · § 7 · Daňové právo
Stručně: Paragraf 7 zákona č. 25/1957 Sb. stanoví, že dlužník nemůže svůj dluh vůči státu uhradit tím, že by si s ním započetl pohledávku, kterou má on sám za státem.
§ 7 Nepřípustnost započtení pohledávek vůči státu
Dlužník nemůže svůj závazek vůči státu uhradit započtením své pohledávky za státem.
Paragraf 7 zákona č. 25/1957 Sb. stanoví, že dlužník nemůže svůj dluh vůči státu uhradit tím, že by si s ním započetl pohledávku, kterou má on sám za státem.
Co to znamená v praxi
Pokud dlužíte státu peníze (např. daně, poplatky), nemůžete je zaplatit tím, že byste řekli, že stát dluží peníze vám.
Stát má právo požadovat úhradu svého dluhu v plné výši, bez ohledu na to, zda má vůči vám nějaký závazek.
Musíte svůj dluh vůči státu uhradit jiným způsobem, například peněžní platbou.
Příklad
Pan Novák dluží státu na daních 10 000 Kč. Zároveň má pan Novák pohledávku za státem ve výši 5 000 Kč (např. přeplatek na jiné dani). Pan Novák nemůže říct, že státu zaplatí jen 5 000 Kč, protože si zbylých 5 000 Kč započítá s pohledávkou, kterou má za státem. Musí zaplatit celých 10 000 Kč.
Na co si dát pozor
Toto pravidlo platí i pro období od 1. ledna 1958 do vyhlášení rozpočtového zákona na rok 1958, pokud by tento zákon nebyl vyhlášen včas.