§ 7 rozpočtový zákon na rok 1957 – Nepřípustnost započtení pohledávek vůči státu
Rozpočtový zákon na rok 1957 · 25/1957 Sb. · Daňové právo
Stručně: Paragraf 7 zákona č. 25/1957 Sb. stanoví, že dlužník nemůže svůj dluh vůči státu uhradit tím, že by si s ním započetl pohledávku, kterou má on sám za státem. Pokud dlužíte státu peníze (např. daně, poplatky), nemůžete je zaplatit tím, že byste řekli, že stát dluží peníze vám. (§ 7 zákona č. 25/1957 Sb., rozpočtový zákon na rok 1957, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Nepřípustnost započtení pohledávek vůči státu
- Týká se: dlužník
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 25/1957 Sb.
Dlužník nemůže svůj závazek vůči státu uhradit započtením své pohledávky za státem.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud dlužíte státu peníze (např. daně, poplatky), nemůžete je zaplatit tím, že byste řekli, že stát dluží peníze vám.
- Stát má právo požadovat úhradu svého dluhu v plné výši, bez ohledu na to, zda má vůči vám nějaký závazek.
- Musíte svůj dluh vůči státu uhradit jiným způsobem, například peněžní platbou.
Příklad
Pan Novák dluží státu na daních 10 000 Kč. Zároveň má pan Novák pohledávku za státem ve výši 5 000 Kč (např. přeplatek na jiné dani). Pan Novák nemůže říct, že státu zaplatí jen 5 000 Kč, protože si zbylých 5 000 Kč započítá s pohledávkou, kterou má za státem. Musí zaplatit celých 10 000 Kč.
Na co si dát pozor
- Toto pravidlo platí i pro období od 1. ledna 1958 do vyhlášení rozpočtového zákona na rok 1958, pokud by tento zákon nebyl vyhlášen včas.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.