§ 138 Zákon, kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů – Přechodné ustanovení
Zákon, kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů · 254/2002 Sb. · § 138 · Správní právo
Stručně: Voják má nárok na odbytné, pokud jeho služební poměr zanikl z určitých důvodů (§ 18 písm. a), h), i) nebo § 19 odst. 1 písm. a), b), c), e) a g) až l)) nebo pokud si nezvolil výplatu výsluhového příspěvku, ačkoliv na něj měl nárok.
§ 138 Přechodné ustanovení
Voják, jehož služební poměr zanikl podle § 18 písm. a), h) a i) nebo podle § 19 odst. 1 písm. a), b), c), e) a g) až l), anebo voják, který si při splnění stanovených podmínek pro nárok na výsluhový příspěvek nezvolil nárok na jeho výplatu, má nárok na odbytné.“.
89. V § 139 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Bylo-li vojákovi při předcházejícím zániku služebního poměru vyplaceno odbytné nebo při skončení jiného služebního poměru vyplaceno odchodné, vyplatí se při každém dalším zániku služebního poměru odbytné snížené o částku odbytného nebo odchodného, které bylo vyplaceno při předcházejícím skončení služebního poměru. Nedojde-li podle věty první k vzájemnému zúčtování dříve vyplaceného odbytného nebo odchodného s nově náležejícím odbytným, odbytné nenáleží.“.
90. V § 140 odst. 1 se věta třetí zrušuje.
91. V § 140 odst. 2 větě první se slova „propuštění ze“ nahrazují slovem „zániku“.
92. V § 141 odst. 2 se za slovo „dětem“ vkládají slova „uvedeným v odstavci 1“.
93. V § 142 odst. 4 se slova „v tomto zákoně“ nahrazují slovy „v této části zákona“.
94. V § 143 odstavec 3 zní:
„(3) Průměrný měsíční hrubý plat se zjišťuje z platů ze služebního poměru vojáka za poslední kalendářní rok před zánikem služebního poměru (dále jen „rozhodné období“). Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, je rozhodným obdobím pro zjištění průměrného měsíčního hrubého platu celá doba trvání služebního poměru. Zanikne-li služební poměr posledním dnem kalendářního roku, je rozhodným obdobím tento kalendářní rok. Jestliže byl vojákovi v rozhodném období služební poměr přerušen podle § 11 a voják po skončení přerušení ve služebním poměru nepokračuje, je rozhodným obdobím kalendářní rok, který předcházel přerušení služebního poměru. Předchozí věta platí obdobně i při určení do dispozice podle § 10 odst. 2 písm. e) a g), pokud po skončení dispozice voják nekonal službu alespoň 1 kalendářní rok. Bylo-li vypláceno v rozhodném období nemocenské nebo peněžitá pomoc podle zvláštních právních předpisů,4),10) vypočtou se výsluhové náležitosti z průměrného měsíčního hrubého platu, který by náležel, kdyby k výplatě nemocenského nebo peněžité pomoci nedošlo. Výše průměrného měsíčního hrubého platu vojáka, který konal službu v zahraničí, se vypočte podle průměrného měsíčního hrubého platu vojáka se srovnatelným služebním zařazením v ozbrojených silách České republiky nebo z rozhodného období před vysláním do zahraničí podle toho, co je pro vojáka výhodnější.“.
95. V § 143 odstavec 4 včetně poznámek pod čarou č. 42a) a 42b) zní:
„(4) Odměny poskytnuté vojákovi podle zvláštních právních předpisů42a) v rozhodném období se započítávají do průměrného měsíčního hrubého platu jen do výše dvojnásobku platu stanoveného platovým výměrem platným v první den rozhodného období. Při výpočtu výsluhových náležitostí se nepřihlíží
a) ke krácení platu při dočasném zproštění výkonu služby,
b) k odměnám poskytnutým při dovršení 50 let věku a k odměnám poskytnutým při prvním zániku služebního poměru po přiznání plného invalidního důchodu nebo po nabytí nároku na starobní důchod,
c) k darům poskytnutým podle zvláštního právního předpisu,42b)
d) k doplatkům platů vyúčtovaných za období předcházející rozhodnému období.
42a) § 11 písm. a) nařízení vlády č. 79/1994 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb, orgánů celní správy, příslušníků Sboru požární ochrany a zaměstnanců některých dalších organizací (služební platový řád), ve znění nařízení vlády č. 327/1996 Sb.
42b) § 14 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.“.
96. V § 143 odstavec 6 zní:
„(6) Doba od propuštění vojáka ze služebního poměru podle § 19 odst. 1 písm. e) do stanovené doby trvání služebního poměru se pro nárok na výsluhové náležitosti započítává jednou polovinou; ke zvýšenému zápočtu doby služby podle odstavce 1 se nepřihlíží. Výsluhové náležitosti vojáka, který byl jmenován do nižší hodnosti podle § 7 odst. 4, nesmí být nižší než výsluhové náležitosti, na které by měl nárok ke dni jmenování do nižší hodnosti.“.
97. V § 143 odst. 7 se slova „h) až j) a písm. l) a § 19 odst. 2 písm. c)“ nahrazují slovy „g) a i) až l)“ a slova „písm. g)“ se nahrazují slovy „písm. h)“.
98. V § 143 odstavec 8 včetně poznámky pod čarou č. 42c) zní:
„(8) Příjemce výsluhového příspěvku je povinen oznámit plátci této dávky do 8 dnů vznik plné nebo částečné invalidity nebo přijetí do služebního poměru podle zvláštních právních předpisů39) anebo vznik nároku na výplatu dávek nemocenské péče v ozbrojených silách podle zvláštních právních předpisů.27) Nepožádá-li příjemce výsluhového příspěvku v případě, že se stal plně nebo částečně invalidním, o přiznání plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu, anebo nejpozději do 2 let po dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod z důchodového pojištění42c) o přiznání starobního důchodu, výplata výsluhového příspěvku se zastaví. Požádá-li však příjemce výsluhového příspěvku o přiznání starobního důchodu později, stanoví se rozdíl způsobem uvedeným podle § 134 odst. 1 věty druhé a případný rozdíl výsluhového příspěvku se doplatí.
42c) § 32, 74, 76 a 94 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
99. V § 164 odst. 4 se slova „písm. d)“ nahrazují slovy „písm. e)“.
100. V § 165 odstavec 1 zní:
„(1) Voják, jehož služební poměr zanikl podle
a) § 18 písm. a), h), i) a § 19 odst. 1 písm. a), b), c), e) a g),
b) § 19 odst. 1 písm. h), k) a l) a splnil závazek ke službě podle předpisů platných před 1. prosincem 1999 nebo konal vojenskou činnou službu alespoň po dobu 20 let,
si může místo výsluhového příspěvku podle § 132 a odchodného podle § 140 zvolit nárok na výsluhový příspěvek a odchodné podle předpisů platných před 1. prosincem 1999; vojákovi náleží výsluhový příspěvek a odchodné, jako kdyby byl propuštěn ze služebního poměru podle předpisů platných před 1. prosincem 1999 z organizačních důvodů.“.
101. V § 165 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 4 až 8.
102. V § 165 odst. 8 se slova „písm. d)“ nahrazují slovy „písm. e)“.
Čl. II
Ustanovení § 165 odst. 1 až 3 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění tohoto zákona, pozbývají platnosti ke dni 30. listopadu 2004.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Voják má nárok na odbytné, pokud jeho služební poměr zanikl z určitých důvodů (§ 18 písm. a), h), i) nebo § 19 odst. 1 písm. a), b), c), e) a g) až l)) nebo pokud si nezvolil výplatu výsluhového příspěvku, ačkoliv na něj měl nárok.
Co to znamená v praxi
Voják, kterému zanikl služební poměr z důvodů uvedených v § 18 písm. a), h), i) nebo § 19 odst. 1 písm. a), b), c), e) a g) až l), má právo na odbytné.
Pokud voják splnil podmínky pro výsluhový příspěvek, ale nevybral si jeho výplatu, má nárok na odbytné.
Pokud voják již dříve obdržel odbytné nebo odchodné, bude mu nové odbytné sníženo o tuto dříve vyplacenou částku.
Pokud by snížení vedlo k tomu, že by nové odbytné bylo nulové nebo záporné, odbytné mu nenáleží.
Na co si dát pozor
Nárok na odbytné nevzniká automaticky při každém zániku služebního poměru, ale pouze při splnění konkrétních podmínek uvedených v § 18 a § 19.
Při opakovaném zániku služebního poměru se dříve vyplacené odbytné nebo odchodné započítává, což může vést k nižšímu nebo žádnému odbytnému.