§ 15a zákon, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – Nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství náleží též
Zákon, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony · 259/2017 Sb. · Pracovní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 15a zákona 259/2017 Sb. stanoví, že nárok na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství vzniká i tehdy, když dočasná pracovní neschopnost, karanténa nebo nástup na mateřskou nastane v měsíci, kdy zaměstnanec není účasten pojištění, ale byl účasten pojištění ze zaměstnání malého rozsahu nebo dohody o provedení práce alespoň ve třech kalendářních měsících bezprostředně předcházejících. (§ 15a zákona č. 259/2017 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnanec
- Lhůta nebo doba: „4 nemá zaměstnanec vyměřovací základ nebo není-li v tomto rozhodném období alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, považuje se za denní vyměřovací základ jedna…“
- Lhůta nebo doba: „Pokud zaměstnání netrvalo a ani nemělo trvat alespoň 30 kalendářních dnů, je pravděpodobným příjmem započitatelný příjem, kterého by zaměstnanec dosáhl za…“
- Lhůta nebo doba: „4 nebo 6 není alespoň 30 kalendářních dnů.“.“
- Odkazuje na: § 29
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 259/2017 Sb.
Nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství náleží též, jestliže za trvání zaměstnání malého rozsahu nebo dohody o provedení práce vznikne dočasná pracovní neschopnost nebo byla nařízena karanténa nebo dojde k nástupu na peněžitou pomoc v mateřství v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec není účasten pojištění, avšak byl účasten pojištění při výkonu zaměstnání malého rozsahu nebo zaměstnání na základě dohody o provedení práce aspoň ve třech kalendářních měsících bezprostředně před kalendářním měsícem, v němž vznikla tato sociální událost.“.
6. V § 18 odstavec 5 zní:
„(5) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v tomto kalendářním měsíci. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo o zaměstnání na základě dohody o provedení práce, považuje se v tomto případě za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v tomto kalendářním měsíci.“.
7. V § 18 odst. 6 větě první se číslo „7“ nahrazuje číslem „30“.
8. V § 19 odstavec 6 zní:
„(6) Jestliže v rozhodném období stanoveném podle § 18 odst. 4 nemá zaměstnanec vyměřovací základ nebo není-li v tomto rozhodném období alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost. Pokud zaměstnání netrvalo a ani nemělo trvat alespoň 30 kalendářních dnů, je pravděpodobným příjmem započitatelný příjem, kterého by zaměstnanec dosáhl za trvání zaměstnání. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo o zaměstnání na základě dohody o provedení práce, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost, jestliže v rozhodném období stanoveném podle § 18 odst. 4 nebo 6 není alespoň 30 kalendářních dnů.“.
9. V § 19 odst. 7 větě poslední se slovo „druhé“ nahrazuje slovem „třetí“.
10. § 29 zní:
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Máte nárok na nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství, i když v daném měsíci nejste pojištěni.
- Podmínkou je, že jste byli pojištěni ze zaměstnání malého rozsahu nebo dohody o provedení práce alespoň 3 kalendářní měsíce před vznikem události.
- To platí pro dočasnou pracovní neschopnost, nařízenou karanténu nebo nástup na peněžitou pomoc v mateřství.
Příklad
Paní Nováková pracovala na dohodu o provedení práce od ledna do března. V dubnu už nepracovala a nebyla pojištěna. Kdyby v dubnu nastoupila na mateřskou dovolenou, měla by nárok na peněžitou pomoc v mateřství, protože byla pojištěna v lednu, únoru a březnu (tedy 3 měsíce bezprostředně před dubnem).
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.