§ 10 Vyhláška o stanovení postupů k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu – Obsah a způsob vyhodnocení důsledků při zpracovávání a projednávání návrhů na stanovení dobývacích prostorů
Vyhláška o stanovení postupů k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu · 271/2019 Sb. · § 10 · Životní prostředí a zemědělství
Stručně: Paragraf 10 vyhlášky 271/2019 stanovuje, jaký obsah a rozsah musí mít vyhodnocení dopadů na zemědělský půdní fond při navrhování a schvalování dobývacích prostorů, a to včetně souvisejících akcí.
§ 10 Obsah a způsob vyhodnocení důsledků při zpracovávání a projednávání návrhů na stanovení dobývacích prostorů
(1) Vyhodnocení důsledků při zpracovávání a projednávání návrhů na stanovení dobývacích prostorů žadatel o souhlas s návrhem na stanovení dobývacího prostoru zpracovává pro celou výměru půdy náležející do zemědělského půdního fondu, na které má být dobývací prostor stanoven, včetně jeho oddělených částí a včetně výměry ploch dotčených souvisejícími akcemi; pro účely této vyhlášky se souvisejícími akcemi rozumí odvaly, výsypky, odkaliště, úpravárenské plochy, provozní zařízení, deponie, manipulační pruhy, zařízení staveniště a dopravní napojení.
(2) Vyhodnocení důsledků při zpracovávání a projednávání návrhů na stanovení dobývacích prostorů obsahuje textovou část, grafickou část a studii rekultivace.
(3) Textová část vyhodnocení důsledků při zpracovávání a projednávání návrhů na stanovení dobývacích prostorů obsahuje
a) výměry pozemků nebo jejich částí, jichž se zábor týká, a jejich celkový součet, členěný na dočasné a trvalé odnětí,
b) výměry pozemků nebo jejich částí podle zařazení do bonitovaných půdně ekologických jednotek a tříd ochrany,
c) údaje z katastru nemovitostí o pozemcích nebo jejich částech, jichž se zábor týká, a to parcelní číslo, katastrální území, výměru, druh pozemku, způsob využití pozemku,
d) údaje o hydrologických a odtokových poměrech a sítích účelových komunikací sloužících k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků,
e) informace o existenci závlah1), odvodnění2) a stavbách k ochraně pozemku před erozní činností vody3),
f) údaje o územním systému ekologické stability,
g) údaje o úložných poměrech na ložisku a způsobu jeho dobývání, jako jsou mocnost suroviny, existence nebilančních bloků, výše hladiny podzemní vody, kóty těžební báze,
h) předběžnou bilanci skrývky,
i) údaje o umístění skrývky a souvisejících akcí,
j) odůvodnění, proč jsou řešení navržená v návrhu na stanovení dobývacího prostoru v území z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu nejvýhodnější, a
k) odůvodnění, proč je navržený způsob rekultivace z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu nejvýhodnější.
(4) Grafická část vyhodnocení důsledků při zpracovávání a projednávání návrhů na stanovení dobývacích prostorů obsahuje
a) snímek katastrální mapy s uvedením čísla parcel a s vyznačením hranic
1. navrhovaného dobývacího prostoru,
2. bonitovaných půdně ekologických jednotek a tříd ochrany,
3. bloků zásob nerostů podle výsledků geologického průzkumu,
4. plochy zemědělské půdy pod závlahami1) a plochy zemědělské půdy s vybudovaným odvodněním2) a
5. zastavěného území a
b) mapu širšího území v měřítku v podrobnosti nejméně 1 : 10 000 s vyznačením hranic
1. navrhovaného dobývacího prostoru,
2. chráněného ložiskového území a
3. dalších dobývacích prostorů téže suroviny.
(5) Studie rekultivace obsahuje
a) informace o způsobu těžby, zejména těžební postupy, kótu těžební báze a výšku hladiny podzemní vody,
b) předběžnou bilanci skrývky a jejího umístění a předběžnou bilanci hlušiny a jejího umístění,
c) údaje o způsobu rekultivace, případně úpravy dobývacího prostoru, nepřichází-li zpětná rekultivace v úvahu, zejména druh pozemku po rekultivaci nebo úpravě,
d) výkres území dotčeného těžbou a souvisejícími akcemi s vyznačenými hranicemi pozemků v měřítku v podrobnosti nejméně 1 : 5 000 s vyznačením navrhovaných způsobů rekultivace,
e) podélné a příčné řezy dobývacím prostorem, které charakterizují území po rekultivaci s vyznačením
1. nejnižší kóty dosažené povolenou povrchovou těžební činností,
2. výše hladiny podzemní vody,
3. úrovně terénu po rekultivaci a
4. navázání rekultivovaného území na okolní pozemky a
f) informace o předpokládaných následcích hornické činnosti nastalých poklesem terénu v důsledku těžby prováděné hlubinným způsobem.
Paragraf 10 vyhlášky 271/2019 stanovuje, jaký obsah a rozsah musí mít vyhodnocení dopadů na zemědělský půdní fond při navrhování a schvalování dobývacích prostorů, a to včetně souvisejících akcí.
Co to znamená v praxi
Pokud chcete získat souhlas se stanovením dobývacího prostoru, musíte předložit vyhodnocení dopadů na zemědělský půdní fond, které se týká celé dotčené plochy, včetně oddělených částí a souvisejících akcí (např. výsypky, deponie, dopravní napojení).
Toto vyhodnocení musí být rozděleno na textovou část, grafickou část a studii rekultivace.
Textová část musí detailně popsat dotčené pozemky (výměry, bonitované půdně ekologické jednotky, údaje z katastru nemovitostí), hydrologické poměry, existenci závlah či odvodnění, údaje o územním systému ekologické stability, úložné poměry ložiska a zdůvodnění, proč je navržené řešení a způsob rekultivace nejvýhodnější z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu.
Grafická část musí obsahovat snímek katastrální mapy s vyznačením hranic dobývacího prostoru, bonitovaných půdně ekologických jednotek a bloků zásob nerostů.
Na co si dát pozor
Je nutné zahrnout do vyhodnocení i plochy, které přímo neslouží k těžbě, ale jsou s ní funkčně spojeny (např. přístupové cesty, skládky materiálu).
Pečlivé zdůvodnění výběru řešení a způsobu rekultivace je klíčové pro získání souhlasu.
Vyhodnocení musí být komplexní a pokrývat všechny aspekty uvedené v odstavcích 3 a 4.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.