§ 2 Vyhláška Ministerstva zemědělství o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků – Zjišťované vlastnosti zemědělských půd
Vyhláška Ministerstva zemědělství o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků · 275/1998 Sb. · § 2 · Nemovitosti a stavební právo
Stručně: Paragraf 2 vyhlášky 275/1998 stanovuje, jaké vlastnosti zemědělských půd se zjišťují při agrochemickém zkoušení a co toto zkoušení zahrnuje.
§ 2 Zjišťované vlastnosti zemědělských půd
(1) V půdních vzorcích pro agrochemické zkoušení zemědělských půd se zjišťuje
a) půdní reakce, obsah uhličitanů a potřeba vápnění,
b) obsah přístupného fosforu, draslíku, hořčíku a vápníku,
c) kationtová výměnná kapacita součtovou metodou.
(2) V půdních vzorcích z pozemků, kde jsou zvýšené nároky na odběr stopových prvků, se dále výběrově zjišťuje obsah mědi, zinku, manganu, železa, boru a molybdenu.
(3) V půdních vzorcích z vybraných zájmových oblastí a intenzivně obhospodařovaných oblastí se výběrově stanovují parametry charakterizující organickou hmotu půdy.
(4) Agrochemické zkoušení zemědělských půd a sledování rizikových prvků a rizikových látek zahrnuje
a) zjišťování výsledků chemických rozborů jednotlivých zkoušených pozemků, včetně průměrných hodnot těchto výsledků,
b) agronomické zhodnocení stavu jednotlivých zkoušených pozemků,
c) zhodnocení vývoje agrochemických vlastností zkoušených zemědělských půd průběžně a za období 6 let,
d) zjišťování aktuálního stavu kontaminace zemědělských půd, včetně vedení seznamu kontaminovaných pozemků,
e) zjišťování a hodnocení průběžných výsledků monitoringu zemědělských půd se zaměřením na ochranu potravního řetězce před vstupy nežádoucích látek.
(5) V případech stanovených zákonem o hnojivech agrochemické zkoušení zemědělských půd zahrnuje rovněž mikrobiologické a fyzikální rozbory.
(6) V půdních vzorcích z monitoringu zemědělských půd a z pozemků s rizikem vstupu nežádoucích látek do potravního řetězce nebo hrozí-li poškození půdní úrodnosti, sleduje ústav vybrané rizikové prvky a rizikové látky uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce. Podle konkrétního rizika ústav posuzuje a vyhodnocuje i jiné parametry než uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce.
Paragraf 2 vyhlášky 275/1998 stanovuje, jaké vlastnosti zemědělských půd se zjišťují při agrochemickém zkoušení a co toto zkoušení zahrnuje.
Co to znamená v praxi
Při běžném agrochemickém zkoušení se vždy zjišťuje půdní reakce, obsah uhličitanů, potřeba vápnění a obsah přístupného fosforu, draslíku, hořčíku a vápníku, a také kationtová výměnná kapacita.
Pokud jsou na pozemku zvýšené nároky na odběr stopových prvků, zjišťuje se navíc obsah mědi, zinku, manganu, železa, boru a molybdenu.
V určitých oblastech se sledují i parametry organické hmoty půdy.
Agrochemické zkoušení zahrnuje chemické rozbory, agronomické zhodnocení, hodnocení vývoje vlastností půdy za 6 let, zjišťování kontaminace a sledování monitoringu půd.
Na co si dát pozor
Pokud to stanoví zákon o hnojivech, agrochemické zkoušení musí zahrnovat i mikrobiologické a fyzikální rozbory.
Ústav sleduje vybrané rizikové prvky a látky z přílohy č. 1 u půd s rizikem vstupu nežádoucích látek do potravního řetězce nebo poškození úrodnosti.
Ústav může posuzovat i jiné parametry než ty uvedené v příloze č. 1, pokud to konkrétní riziko vyžaduje.
Související témata
§ 16 Účinnost Vyhláška o požadavcích na odběr vzorků,
§ 35 Účinnost Vyhláška Ministerstva životního prostřed
§ 13 Účinnost Vyhláška, kterou se stanoví požadavky na