§ 21b Zákon, kterým se mění zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů – Náhrada škody
Zákon, kterým se mění zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů · 276/2013 Sb. · § 21b · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 21b zákona č. 276/2013 Sb. stanovuje, že ředitel věznice rozhoduje o náhradě škody do 10 000 Kč, kterou obviněný zaviněně způsobil na majetku státu, s nímž hospodaří Vězeňská služba.
§ 21b Náhrada škody
(1) Způsobil-li obviněný zaviněným porušením povinnosti stanovené tímto zákonem škodu na majetku státu, se kterým hospodaří Vězeňská služba, a výše této škody nepřevyšuje 10 000 Kč, rozhodne o povinnosti nahradit tuto škodu ředitel věznice. Proti rozhodnutí ředitele věznice může obviněný do 3 dnů od doručení podat stížnost, o které rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby. Podání stížnosti má odkladný účinek.
(2) Výkon rozhodnutí, kterým byla obviněnému uložena povinnost nahradit škodu podle odstavce 1, se po dobu výkonu vazby provádí srážkami z pracovní odměny, peněz uložených ve věznici nebo přikázáním pohledávky.“.
45. V § 23 odstavec 1 zní:
„(1) Kázeňskou pravomoc nad obviněnými vykonávají generální ředitel Vězeňské služby a ředitelé věznic a jimi pověření zaměstnanci Vězeňské služby.“.
46. V § 23 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Obviněný má právo se vyjádřit ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu a k důkazům o nich. Může uvádět okolnosti, které jeho vinu vyvracejí nebo zmírňují, a na podporu svých tvrzení navrhovat provedení dalších důkazů sloužících k jeho obhajobě.“.
47. V § 23 odst. 5 se slova „byla uložena pokuta, propadnutí věci“ nahrazují slovy „byl uložen kázeňský trest“.
48. V § 23 odstavec 7 zní:
„(7) O stížnosti proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu nebo ochranného opatření zabrání věci rozhodne do 5 pracovních dnů od jejího podání ředitel věznice nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby. O stížnosti proti rozhodnutí ředitele věznice rozhodne generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby. Rozhodnutím o stížnosti nelze pověřit zaměstnance, který kázeňský trest uložil nebo který rozhodl o zabrání věci.“.
49. Poznámka pod čarou č. 10 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
50. V § 23 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8) Rozhodnutí vydaná v kárném řízení, kterými byly uloženy kázeňské tresty podle § 22 odst. 2 písm. a) až c), nepodléhají přezkoumání soudem.“.
51. Poznámka pod čarou č. 11 zní:
„11) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.“.
52. V § 28 odst. 4 se za slovo „vazbu“ vkládá slovo „zpravidla“.
ČÁST DRUHÁ
Čl. II
Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 359/1999 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 346/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 341/2010 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 399/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 1 odstavec 2 zní:
„(2) Účelem výkonu trestu odnětí svobody (dále jen „trest“) je prostředky stanovenými tímto zákonem působit na odsouzené tak, aby snižovali nebezpečí recidivy svého kriminálního chování a vedli po propuštění soběstačný život v souladu se zákonem, chránit společnost před pachateli trestných činů a zabránit jim v dalším páchání trestné činnosti.“.
2. V § 3 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Pokyny a příkazy v rozsahu stanoveném tímto zákonem jsou oprávněni vydávat vedle příslušníků Vězeňské služby i zaměstnanci Vězeňské služby.“.
3. V § 3 odstavec 4 zní:
„(4) Zaměstnancem Vězeňské služby se pro účely tohoto zákona rozumí jak zaměstnanec České republiky zařazený k výkonu práce ve Vězeňské službě, tak příslušník Vězeňské služby.“.
4. V poznámce pod čarou č. 2 se slova „§ 124 zákona č. 65/1965 Sb.“ nahrazují slovy „§ 203 zákona č. 262/2006 Sb.“.
5. Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
6. V § 5 odst. 2 větě první se slovo „zajistit“ nahrazuje slovem „poskytnout“.
7. V poznámce pod čarou č. 3b se slova „písm. d)“ nahrazují slovy „odst. 1 písm. c)“.
8. V § 6 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Písemné vyhotovení seznámení s právy a povinnostmi v jazyce státu, jehož je občanem, nebo v jazyce, kterému rozumí, se bez odkladu předá odsouzenému.“.
9. V § 7 úvodní části textu se za slovo „žen“ vkládají slova „, odsouzení s infekčním onemocněním nebo u nichž je podezření na infekční onemocnění“.
10. V § 7 písm. e) se slovo „a“ nahrazuje čárkou.
11. V § 7 se na konci písmene f) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g) velmi nebezpeční podle § 72a.“.
12. V poznámce pod čarou č. 4 se slova „č. 140/1961 Sb., trestní zákon“ nahrazují slovy „č. 40/2009 Sb., trestní zákoník“.
13. § 12 včetně nadpisu zní:
Paragraf 21b zákona č. 276/2013 Sb. stanovuje, že ředitel věznice rozhoduje o náhradě škody do 10 000 Kč, kterou obviněný zaviněně způsobil na majetku státu, s nímž hospodaří Vězeňská služba.
Co to znamená v praxi
Pokud obviněný zaviněně poškodí majetek Vězeňské služby a škoda nepřesáhne 10 000 Kč, rozhodne o povinnosti ji nahradit ředitel věznice.
Proti tomuto rozhodnutí může obviněný podat stížnost do 3 dnů od doručení.
Stížnost má odkladný účinek, což znamená, že rozhodnutí se nezačne vykonávat, dokud o stížnosti nerozhodne generální ředitel Vězeňské služby.
Škoda se během výkonu vazby hradí srážkami z pracovní odměny, peněz uložených ve věznici nebo přikázáním pohledávky.
Příklad
Obviněný ve věznici úmyslně poškodí inventář cely v hodnotě 5 000 Kč. Ředitel věznice rozhodne o jeho povinnosti tuto škodu nahradit. Obviněný má 3 dny na podání stížnosti. Pokud stížnost nepodá nebo bude zamítnuta, bude mu škoda stržena například z jeho pracovní odměny.
Na co si dát pozor
Lhůta pro podání stížnosti je pouze 3 dny od doručení rozhodnutí.
Rozhodnutí o náhradě škody se týká pouze škod do výše 10 000 Kč. Vyšší škody tento paragraf neřeší.