Zákon o daních z příjmů · 286/1992 Sb. · § 5 · Daňové právo
Stručně: Paragraf 5 zákona o daních z příjmů stanoví, že základem daně je rozdíl mezi příjmy a výdaji vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení, přičemž upřesňuje, jak se postupuje při souběhu více druhů příjmů, vzniku ztráty a časovém rozlišení příjmů a výdajů.
§ 5 Základ daně
(1) Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi v kalendářním roce (dále jen „zdaňovací období“) přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých druhů příjmů (§ 6 až 10) není stanoveno jinak.
(2) U poplatníka, kterému plynou ve zdaňovacím období souběžně dva nebo více druhů příjmů uvedených v § 6 až 10, je základem daně součet dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů s použitím ustanovení odstavce 1.
(3) Pokud podle účetnictví výdaje přesáhnou příjmy uvedené v § 7 a 9, je rozdíl ztrátou. O ztrátu se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 s použitím ustanovení odstavce 1. Ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 v následujících zdaňovacích obdobích podle ustanovení § 34.
(4) Příjmy plynoucí poplatníkovi neúčtujícímu v soustavě podvojného účetnictví nejdéle 15 dnů před začátkem nebo nejdéle 15 dnů po skončení zdaňovacího období, ke kterému hospodářsky patří, se považují za příjmy plynoucí v tomto zdaňovacím období. Při posuzování výdajů se postupuje obdobně. Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6) plynoucí poplatníkovi nejdéle 25 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy plynoucí poplatníkovi v tomto zdaňovacím období. U poplatníka s příjmy podle § 7 a 9 se přihlédne i k zásobám pořízeným v kalendářním roce, který předcházel roku, v němž poplatník zahájil činnost. Obdobně se posuzují i jiné nezbytně vynaložené výdaje spojené se zahájením činnosti.
(5) Do základu daně se nezahrnují příjmy osvobozené od daně a příjmy, pro které je dále stanoveno, že se z nich daň vybírá zvláštní sazbou daně podle § 36 ze samostatného základu daně.
Paragraf 5 zákona o daních z příjmů stanoví, že základem daně je rozdíl mezi příjmy a výdaji vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení, přičemž upřesňuje, jak se postupuje při souběhu více druhů příjmů, vzniku ztráty a časovém rozlišení příjmů a výdajů.
Co to znamená v praxi
Pro výpočet daně se od celkových příjmů odečtou pouze ty výdaje, které prokazatelně souvisely s dosažením, zajištěním nebo udržením těchto příjmů.
Pokud má poplatník více druhů příjmů (např. z podnikání a z pronájmu), sečtou se dílčí základy daně z každého druhu příjmu.
Pokud výdaje z podnikání nebo pronájmu převýší příjmy, vzniká ztráta, kterou lze odečíst od jiných dílčích základů daně nebo ji převést do následujících zdaňovacích období.
Příjmy a výdaje, které hospodářsky patří do daného zdaňovacího období, ale byly přijaty nebo vynaloženy krátce před nebo po jeho konci, se pro účely daně započítávají do tohoto období.
Na co si dát pozor
Do základu daně se nezahrnují příjmy, které jsou od daně osvobozeny, ani ty, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou daně.
Při zahájení činnosti se zohledňují i zásoby a nezbytné výdaje pořízené v kalendářním roce předcházejícím zahájení činnosti.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.