Stručně: Paragraf 7 vyhlášky 303/2004 stanovuje, jak pojišťovny a zajišťovny počítají požadovanou míru solventnosti, a to zvlášť pro životní a zvlášť pro neživotní pojištění.
§ 7
(1) Požadovanou míru solventnosti podle § 22 odst. 1 zákona o pojišťovnictví počítá pojišťovna zvlášť pro životní pojištění a zvlášť pro neživotní pojištění. Zajišťovna počítá požadovanou míru solventnosti obdobně jako pojišťovna pro neživotní pojištění.
(2) V životním pojištění se požadovaná míra solventnosti počítá z výsledků pro jednotlivá seskupení odvětví životních pojištění vymezená v příloze č. 2 této vyhlášky ve Výpočtu požadované míry solventnosti, v oddílech I. až IV. První výsledek se spočítá z rezerv pojistného včetně případných rezerv plynoucích z aktivního zajištění, druhý výsledek z výší rizikového kapitálu pro jednotlivé smlouvy, pro něž je výše rizikového kapitálu kladná. Rizikový kapitál je roven rozdílu částky splatné v případě pojistné události a rezervy pojistného životních pojištění vytvořené k dané pojistné smlouvě. U těch pojistných odvětví, u kterých nelze s ohledem na charakter pojištění vypočítat některý z výsledků podle věty druhé, počítá se pouze ten z výsledků, k němuž jsou podklady. Požadovaná míra solventnosti je rovna součtu všech výsledků pro jednotlivá seskupení odvětví životních pojištění podle věty první. Postup při výpočtu požadované míry solventnosti v životním pojištění je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(3) V neživotním pojištění se požadovaná míra solventnosti vypočítává zvlášť z objemu předepsaného pojistného včetně případného zajistného a zvlášť z objemu nákladů na pojistná plnění za provozovanou pojišťovací činnost v neživotním pojištění včetně případných nákladů na zajistná plnění. Požadovaná míra solventnosti je rovna vyšší z hodnot vypočítaných podle věty prvé. Postup při výpočtu požadované míry solventnosti v neživotním pojištění je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.
Paragraf 7 vyhlášky 303/2004 stanovuje, jak pojišťovny a zajišťovny počítají požadovanou míru solventnosti, a to zvlášť pro životní a zvlášť pro neživotní pojištění.
Co to znamená v praxi
Pojišťovna musí počítat požadovanou míru solventnosti odděleně pro životní a neživotní pojištění.
Zajišťovna počítá požadovanou míru solventnosti stejně jako pojišťovna pro neživotní pojištění.
V životním pojištění se výpočet provádí z rezerv pojistného a z výše rizikového kapitálu pro jednotlivé smlouvy.
V neživotním pojištění se výpočet provádí z objemu předepsaného pojistného a z objemu nákladů na pojistná plnění. Vyšší z těchto dvou hodnot je požadovaná míra solventnosti.
Příklad
Pojišťovna "Bezpečný život" nabízí životní i neživotní pojištění. Musí si vést dva oddělené výpočty požadované míry solventnosti – jeden pro své životní pojistky a druhý pro své neživotní pojistky (např. pojištění majetku).
Na co si dát pozor
Podrobný postup výpočtu požadované míry solventnosti pro životní i neživotní pojištění je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.
Pokud u některých odvětví životního pojištění nelze vypočítat obě složky (rezervy a rizikový kapitál), počítá se pouze ta, ke které jsou podklady.
Hlídat změny § 7 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.