§ 2 zákon o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností – Vyznávání náboženské víry nesmí být důvodem k omezení…
Zákon o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností · 308/1991 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 2 stanovuje, že vyznávání náboženské víry nesmí omezovat ústavní práva občanů a že věřící mají právo slavit svátky a obřady v souladu se zákony. Nikdo nesmí být diskriminován kvůli svému náboženskému vyznání, například při přijímání do školy, výběru povolání nebo přístupu k informacím. (§ 2 zákona č. 308/1991 Sb., zákon o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 308/1991 Sb.
(1) Vyznávání náboženské víry nesmí být důvodem k omezení ústavou zaručených práv a svobod občanů, zejména práva na vzdělání, volbu a výkon povolání a přístup k informacím.
(2) Věřící má právo slavit svátky a obřady podle požadavků vlastní náboženské víry, v souladu s obecně závaznými právními předpisy.2)
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Nikdo nesmí být diskriminován kvůli svému náboženskému vyznání, například při přijímání do školy, výběru povolání nebo přístupu k informacím.
- Věřící mají právo na praktikování své víry, což zahrnuje slavení svátků a provádění obřadů.
- Toto právo na slavení svátků a obřadů je omezeno obecně závaznými právními předpisy, což znamená, že náboženské praktiky nesmí porušovat platné zákony.
- Stát garantuje, že náboženská víra nebude překážkou pro uplatňování základních práv a svobod občanů.
Na co si dát pozor
- Právo slavit svátky a obřady není absolutní a musí být v souladu s obecně závaznými právními předpisy.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.