§ 2 Zákon o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností – Vyznávání náboženské víry nesmí být důvodem k omezení…
Zákon o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností · 308/1991 Sb. · § 2 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 2 stanovuje, že vyznávání náboženské víry nesmí omezovat ústavní práva občanů a že věřící mají právo slavit svátky a obřady v souladu se zákony.
§ 2
(1) Vyznávání náboženské víry nesmí být důvodem k omezení ústavou zaručených práv a svobod občanů, zejména práva na vzdělání, volbu a výkon povolání a přístup k informacím.
(2) Věřící má právo slavit svátky a obřady podle požadavků vlastní náboženské víry, v souladu s obecně závaznými právními předpisy.2)
Paragraf 2 stanovuje, že vyznávání náboženské víry nesmí omezovat ústavní práva občanů a že věřící mají právo slavit svátky a obřady v souladu se zákony.
Co to znamená v praxi
Nikdo nesmí být diskriminován kvůli svému náboženskému vyznání, například při přijímání do školy, výběru povolání nebo přístupu k informacím.
Věřící mají právo na praktikování své víry, což zahrnuje slavení svátků a provádění obřadů.
Toto právo na slavení svátků a obřadů je omezeno obecně závaznými právními předpisy, což znamená, že náboženské praktiky nesmí porušovat platné zákony.
Stát garantuje, že náboženská víra nebude překážkou pro uplatňování základních práv a svobod občanů.
Na co si dát pozor
Právo slavit svátky a obřady není absolutní a musí být v souladu s obecně závaznými právními předpisy.
Hlídat změny § 2 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.