Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 3

§ 3 zákon o ovzduší – Zdroje znečišťování

Zákon o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší) · 309/1991 Sb. · Životní prostředí a zemědělství

Stručně: Paragraf 3 zákona o ochraně ovzduší definuje, co se považuje za zdroje znečišťování ovzduší, a rozděluje je na stacionární a mobilní, přičemž stacionární zdroje dále kategorizuje podle jejich velikosti a vlivu na ovzduší. Zákon rozlišuje mezi pevně umístěnými zdroji znečištění (např. továrny, skládky) a pohyblivými zdroji (např. auta, letadla). (§ 3 zákona č. 309/1991 Sb., zákon o ovzduší, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Zdroje znečišťování
  • Týká se: stavební úřad
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 309/1991 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Zdroji znečišťování ovzduší (dále jen „zdroje znečišťování“) podle tohoto zákona jsou:

a) technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv, zařízení technologických procesů, uhelné lomy a jiné plochy s možností zapaření, hoření nebo úletu znečišťujících látek nebo plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, sklady a skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a jiné stavby, zařízení a činnosti, pro které bylo vydáno kolaudační nebo jiné obdobné rozhodnutí, na jehož základě lze zdroj znečišťování provozovat. V pochybnostech rozhodne o vymezení zdroje znečišťování stavební úřad nebo jiný příslušný orgán státní správy, a to na návrh orgánu ochrany ovzduší,

b) pohyblivá zařízení se spalovacími nebo jinými motory, která znečišťují ovzduší, zejména silniční motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla (dále jen „mobilní zdroje znečišťování“); podrobnosti stanoví zvláštní předpis.

(2) Zdroje znečišťování uvedené v odstavci 1 písm. a) se člení podle tepelného výkonu, míry vlivu technologického procesu na ovzduší nebo rozsahu znečišťování na:

a) technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů (dále jen „velké zdroje znečišťování“),

b) technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, jakož i uhelné lomy a obdobné plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek (dále jen „střední zdroje znečišťování“),

c) technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW, zařízení technologických procesů nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů znečišťování, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti výrazně znečišťující ovzduší (dále jen „malé zdroje znečišťování“).

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Zákon rozlišuje mezi pevně umístěnými zdroji znečištění (např. továrny, skládky) a pohyblivými zdroji (např. auta, letadla).
  • Provozovatelé stacionárních zdrojů znečištění (např. průmyslové podniky) musí vědět, do jaké kategorie (velký, střední, malý zdroj) jejich zařízení spadá, protože to ovlivňuje jejich povinnosti podle zákona.
  • Kategorizace stacionárních zdrojů se provádí na základě tepelného výkonu spalovacích zařízení nebo míry vlivu technologického procesu na ovzduší.
  • V případě nejasností ohledně vymezení zdroje znečišťování rozhoduje stavební úřad nebo jiný příslušný orgán státní správy.

Na co si dát pozor

  • Definice zdrojů znečišťování je široká a zahrnuje mnoho různých činností a zařízení, nejen průmyslové provozy.
  • Rozdělení stacionárních zdrojů na velké, střední a malé je klíčové pro aplikaci dalších ustanovení zákona, která se týkají například limitů znečišťování (§ 5).
  • Pro mobilní zdroje znečišťování odkazuje zákon na zvláštní předpis, což znamená, že jejich podrobná regulace není obsažena přímo v tomto zákoně.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Související

§ 11 (Vyhláška ministerstva životního prostřed)§ 3 Zdroje znečišťování (Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č)§ 7 (Zákon České národní rady o státní správě)§ 5 Kategorizace zdrojů znečišťování, limity zneč (Vyhláška Ministerstva životního prostřed)§ 21 PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (Vyhláška Ministerstva životního prostřed)