Stručně: Paragraf 17 zákona č. 31/1989 Sb. stanoví, že poslanec má mluvit k projednávané věci, přičemž předsedající ho může upozornit na odchýlení se od tématu nebo překročení řečnické lhůty a po opakovaném upozornění mu může odejmout slovo; o námitkách poslance pak rozhoduje sněmovna hlasováním bez rozpravy.
§ 17
Poslanec má mluvit k projednávané věci. Odchyluje-li se od ní nebo překročí-li řečnickou lhůtu, může na to předsedající poslance upozornit; po opětovném upozornění mu může slovo odejmout. O námitkách poslance rozhodne sněmovna hlasováním bez rozpravy.
Paragraf 17 zákona č. 31/1989 Sb. stanoví, že poslanec má mluvit k projednávané věci, přičemž předsedající ho může upozornit na odchýlení se od tématu nebo překročení řečnické lhůty a po opakovaném upozornění mu může odejmout slovo; o námitkách poslance pak rozhoduje sněmovna hlasováním bez rozpravy.
Co to znamená v praxi
Poslanci jsou povinni dodržovat téma projednávané věci a stanovenou řečnickou lhůtu.
Předsedající má pravomoc zasáhnout, pokud poslanec poruší tato pravidla, a to nejprve upozorněním a následně odebráním slova.
Pokud poslanec nesouhlasí s odebráním slova, o jeho námitce rozhoduje sněmovna hlasováním, a to bez další diskuse.
Cílem je udržet pořádek a efektivitu jednání sněmovny, aby se diskuse soustředila na projednávané body.
Hlídat změny § 17 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.