§ 17 zákon o jednacím řádu Federálního shromáždění – Poslanec má mluvit k projednávané věci
Zákon o jednacím řádu Federálního shromáždění · 31/1989 Sb. · Ústavní právo a lidská práva · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 17 zákona č. 31/1989 Sb. stanoví, že poslanec má mluvit k projednávané věci, přičemž předsedající ho může upozornit na odchýlení se od tématu nebo překročení řečnické lhůty a po opakovaném upozornění mu může odejmout slovo; o námitkách poslance pak rozhoduje sněmovna hlasováním bez rozpravy. (§ 17 zákona č. 31/1989 Sb., zákon o jednacím řádu Federálního shromáždění, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 31/1989 Sb.
Poslanec má mluvit k projednávané věci. Odchyluje-li se od ní nebo překročí-li řečnickou lhůtu, může na to předsedající poslance upozornit; po opětovném upozornění mu může slovo odejmout. O námitkách poslance rozhodne sněmovna hlasováním bez rozpravy.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Poslanci jsou povinni dodržovat téma projednávané věci a stanovenou řečnickou lhůtu.
- Předsedající má pravomoc zasáhnout, pokud poslanec poruší tato pravidla, a to nejprve upozorněním a následně odebráním slova.
- Pokud poslanec nesouhlasí s odebráním slova, o jeho námitce rozhoduje sněmovna hlasováním, a to bez další diskuse.
- Cílem je udržet pořádek a efektivitu jednání sněmovny, aby se diskuse soustředila na projednávané body.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.